Credit Suisse a UBS ve Švýcarsku. Dánská Jyske Bank. A také italská UniCredit Bank. Seznam evropských finančních institucí, které se rozhodly záporně úročit některé vklady, se od léta postupně rozrůstá. Motivace bank je jednoduchá: chtějí tímto krokem přenést na klienty část zátěže, kterou jim způsobuje politika záporných sazeb Evropské centrální banky (ECB) i centrálních bank ve Švýcarsku a Dánsku.
ECB poprvé srazila pod nulu takzvanou depozitní sazbu, tedy sazbu, jíž úročí komerčním bankám krátkodobé vklady, už v roce 2014. Od té doby přikročila k jejímu snižování ještě čtyřikrát − naposledy letos v září, kdy se sazba dostala na minus půl procenta.
Evropští centrální bankéři, stejně jako jejich kolegové ve Švýcarsku, Švédsku nebo Dánsku, tím chtějí finanční domy motivovat k tomu, aby "neseděly" na penězích nebo je krátkodobě neukládaly právě u centrálních bank, ale dále je půjčovaly firmám nebo domácnostem. A tím roztáčely zadrhnutá kola ekonomiky.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později