Credit Suisse a UBS ve Švýcarsku. Dánská Jyske Bank. A také italská UniCredit Bank. Seznam evropských finančních institucí, které se rozhodly záporně úročit některé vklady, se od léta postupně rozrůstá. Motivace bank je jednoduchá: chtějí tímto krokem přenést na klienty část zátěže, kterou jim způsobuje politika záporných sazeb Evropské centrální banky (ECB) i centrálních bank ve Švýcarsku a Dánsku.
ECB poprvé srazila pod nulu takzvanou depozitní sazbu, tedy sazbu, jíž úročí komerčním bankám krátkodobé vklady, už v roce 2014. Od té doby přikročila k jejímu snižování ještě čtyřikrát − naposledy letos v září, kdy se sazba dostala na minus půl procenta.
Evropští centrální bankéři, stejně jako jejich kolegové ve Švýcarsku, Švédsku nebo Dánsku, tím chtějí finanční domy motivovat k tomu, aby "neseděly" na penězích nebo je krátkodobě neukládaly právě u centrálních bank, ale dále je půjčovaly firmám nebo domácnostem. A tím roztáčely zadrhnutá kola ekonomiky.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan Němec
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.




