Když Evropská unie bez ohledu na dopady výrazně sníží emise, produkce se přesune jinam. My si podřízneme větev, Čína bude vyrábět i za nás a dál ve velkém produkovat oxid uhličitý a další skleníkové plyny. Z hlediska globálního klimatu se nic nezmění, jenom my si zruinujeme hospodářství. To jsou věty z hlavního rozhovoru aktuálního Ekonomu. Kdo by tipoval, že je vyřkl nějaký tuzemský továrník nebo politik z ohrádky klimaskeptiků, spletl by se. Jejich autorem je vědec a uznávaný český klimatolog Radan Huth, mimo jiné šéfeditor časopisu International Journal of Climatology, vydávaného britskou Královskou meteorologickou společností.

Huth souhlasí s tezí, že v důsledku lidské činnosti, přesněji řečeno kvůli emisím takzvaných skleníkových plynů, se zvyšuje teplota nad zemským po­vrchem. Nesouhlasí však s názorem, že bez urychlené akce nás čeká brzká zkáza. Je proti cestě zákazů a regulací. "Mám rád maso, nerad bych o něj přišel." Budoucnost vidí v promyšleném a globálním řešení.

Zdá se, že dnešní žhavé téma, ať už mu říkáme klimatická změna, či globální oteplování, nestojí v poloze ano, či ne. Jde spíše o vějíř otázek a odpovědí. Náš rozhovor budiž drobným příspěvkem k této debatě.

Lubomír Stoklásek, majitel významné strojírenské firmy Agrostroj, buduje velkou továrnu v Rusku. Rusové se podle něj chtějí učit nové věci. "Systém duálního vzdělávání je jim velmi blízký." Češi se podle něj naopak nechtějí ani učit, ani pracovat. Agrostroj je jednou z mnoha českých firem, které chytají nový vítr do plachet a sázejí na obří ruský trh. "Jsou tam všechny světové firmy a jsou připravené na boom, který právě nastává."

Dále v aktuálním Ekonomu najdete mimo jiné téma o ožívajících pražských brownfieldech nebo zamyšlení Honzy Štětky o budoucnosti penzijního spoření.

Hezké čtení

Související