Skoro dvě desetiletí práce v Česku je na něm znát, do jeho angličtiny se občas vloudí český termín. Personalisté mají podle jeho názoru někdy tendenci operovat slovy, jejichž význam nikdo jiný nechápe. A tak se stává, že zaměstnanci na obor HR spíše nadávají, než že by ho měli rádi.
Ve své prezentaci na konferenci HR Meeting jste mluvil o tom, že mnoha slovům a termínům, které používáme, jako by chyběl obsah. Proč to děláme? Proč se jimi tak oháníme?
Zkuste si zadat zkratku HR do vyhledávače Google, uvidíte, co vám nabídne našeptávač. Jedním z termínů, který se stabilně drží v téhle nabídce hodně vysoko, je "HR is not my friend" (HR není můj kamarád). Co to znamená? Odpověď je jednoduchá. Lidé jsou často frustrovaní z toho, jak HR funguje. Avšak mnoho z téhle kritiky ve skutečnosti nepatří přímo lidem z personálního oddělení, ale těm, kteří nové zaměstnance přijímají, nebo těm, kteří nastavují pravidla. To jsou situace, kdy vám při pohovoru slibují celou řadu benefitů, a když nastoupíte, zjistíte, že neexistují nebo jsou těžko dostupné. To samozřejmě lidi naštve. Ve skutečnosti se tedy zaměstnanci nezlobí přímo na personalisty, ale spíš na procesy ve firmách. HR ale s nimi zkrátka ztotožňují, říkají: "To vy zastupujete ty procesy, to vy děláte benefity." Ačkoliv ve skutečnosti to tak není.
Dnes se často v inzerátech setkáváme s tím, že firmy tvrdí, že shánějí talenty. Přitom neustále mluví o tom, že jsou orientováni na zaměstnance. Neztrácí se nám z náboru člověk?
Slovo talent je typickým buzzwordem − slovem, které je nadužíváno. Měli bychom se vrátit k tomu, co znamenalo na začátku. Šlo o nějakou konkrétní dovednost či schopnost, kterou mohl konkrétní pracovník využít ve své práci. Když ale začneme "talenty" přijímat, je to v podstatě nesmysl. Neříkáme tím nic jiného, než že chceme ty nejlepší lidi na trhu. Dnes už jsme se dopracovali k tomu, že místo "hledáme lidi", říkáme "hledáme talenty". Ale to je přece nesmysl, každý chce pochopitelně najmout talentovaného člověka. Copak by někdo do firmy chtěl neschopného nebo netalentovaného? Mluvit o hledání talentů je, jako kdybyste šel do restaurace na jídlo a někdo by se vás zeptal, jestli chcete dobré, či špatné jídlo. Samozřejmě že chcete dobré jídlo, kdo by nechtěl? Ale má to ještě jeden zádrhel. Pokud lidé z HR začnou mluvit před skupinou stávajících zaměstnanců o hledání talentů, mohou to ti stávající chápat jako kritiku. Začnou přemýšlet, jestli jim samotným náhodou talent nechybí, když ho firma hledá z externích zdrojů. A to rozhodně náladě nepomáhá. Proto bychom my jako personalisté měli vždy říkat spíš "sháníme schopné lidi" nebo "sháníme talentované lidi". Mluvit o shánění talentů je však nesmysl. Slovo talent prostě ztratilo svůj význam a znamená jen "nejlepší", vlastně ho mnoho personalistů používá jako synonymum pro člověka a to není správné.
Není to trochu symptomatické pro současný obor lidských zdrojů, že zapomínáme na lidi a zaměřujeme se jen na ta magická slovíčka, za která se schováváme?
Přesně tak to je. Někdy se stává, že lidé z HR věci moc komplikují. Publikuje se mnoho studií, které hovoří o velkých trendech. Ve skutečnosti se ale jen velmi malá část těchto trendů dostane do každodenní praxe. Neustále o nich mluvíme, pořádáme o nich konference, sdílíme si články a texty, které se jimi zabývají. Ale v praxi se pak uplatní možná jeden z deseti takových trendů. Je to přesně jako s tím najímáním talentů. Přece jsou to pořád lidé, o ty by nám mělo jít. Talentovaní nebo schopní, ale lidé. Na to občas zapomínáme.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan Lodl
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



