Kam s evropskými penězi po roce 2020? Inovace a výzkum budou hrát prim

Za 15 let členství v Evropské unii se v Česku podařilo s podporou evropských fondů vytvořit 100 tisíc nových pracovních míst, zrekonstruovat či nově vybudovat 3500 kilometrů silnic a dálnic, 1200 kilometrů cyklotras a cyklostezek nebo opravit 309 památek. Podpora z fondů se za tu dobu vyšplhala na více než 1,3 bilionu korun. Česko za stejné období zaplatilo do unijního rozpočtu přes 560 miliard korun, čistý příjem tedy činil skoro tři čtvrtě bilionu.

O tom, kolik dalších miliard přiteče v následujících letech, nyní Česko s Evropskou komisí intenzivně vyjednává. S rokem 2020 totiž skončí stávající dlouhodobý rozpočet Evropské unie, takzvaný víceletý finanční rámec. Evropské instituce se proto musí se zástupci členských zemí dohodnout na rámci novém, který by měl fungovat v letech 2021 až 2027. Rozhoduje se přitom jak o objemu financí pro jednotlivé země, tak i o oblastech, do kterých by měly evropské fondy směřovat.

Praha i Brusel své první návrhy již předložily, nyní je načase doladit veškeré detaily. "Do konce července vládním kolegům předložím podrobný materiál o oblastech financování a podporovaných aktivitách v příštím programovém období 2021 až 2027, na kterém nyní s partnery intenzivně pracujeme," přiblížila stav vyjednávání ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, jejíž resort má nastavení fondů na starosti.

Evropská unie dotuje české projekty v rámci kohezní politiky neboli politiky soudržnosti. Jejím cílem je pomáhat méně rozvinutým regionům dohánět ty bohatší, a tím posilovat Evropskou unii jako celek. Země by proto měly využívat peníze na projekty, které jsou skutečně pro rozvoj regionů důležité.

V předchozích letech Česko čerpalo nejvíce financí na dopravní infrastrukturu − hlavně na výstavbu dálnic, silnic nebo železnic. Po roce 2020 by se to však mohlo změnit. Evropský rozpočet se musí přizpůsobit výzvám, kterým nyní EU čelí. Mezi ně patří odchod Británie, která dosud významnou měrou do rozpočtu přispívala. Unie musí také reagovat na bezpečnostní výzvy posledních let, včetně nelegální migrace či hrozby teroristických útoků.

Méně peněz než v minulosti

Evropská komise už loni představila návrh budoucího víceletého rozpočtu, který počítá se snížením finančních prostředků na kohezní politiku. Česko by tak mezi lety 2021 a 2027 mělo mít k dispozici zhruba 20 miliard eur (v běžných cenách s přihlédnutím k inflaci). V současném období 2014 až 2020 je to téměř 24 miliard eur.

Navržený úbytek financí státy střední a východní Evropy nepotěšil. Evropská komise chce mít navíc větší slovo v tom, jak jednotlivé země peníze využijí. Stanovila proto pět oblastí, do kterých by Česko podle ní mělo investovat.

Prvním cílem je takzvaná inteligentnější Evropa, tedy výzkum, vývoj a inovace. Právě zde jsou podle Evropské komise značné nedostatky. Česko "nepatří mezi velké inovátory" a chybí zde podniky, které by rozhýbaly českou konkurenceschopnost na evropských či světových trzích. Komise proto doporučila investovat právě do inovací v podnicích či do podpory spolupráce mezi výzkumnými institucemi a podnikatelskou sférou. Finanční podpora by pak měla směřovat zejména do malých a středních podniků, které v inovacích zaostávají nejvíce.

Druhou prioritou je takzvaná zelenější Evropa. Spadá sem ochrana klimatu, podpora oběhového hospodářství, ekologická výroba energie, ale i renovace budov či výměna starých kotlů a opatření proti suchu.

Infografika: Kam s evropskými penězi po roce 2020? Inovace a výzkum budou hrát prim

Zvětšit přes celé okno

Do dvou výše uvedených oblastí by přitom podle prvotního návrhu mělo mířit až 75 procent všech finančních prostředků, které unie Česku poskytne. A zde se objevuje první nesoulad mezi českou a evropskou představou.

"Nelíbí se nám navržený způsob tematické koncentrace, kdy na první dva politické cíle mají jít tři čtvrtiny objemu fondů," uvedla ředitelka odboru mezinárodních vztahů ministerstva pro místní rozvoj Daniela Grabmüllerová. Na výzkum a inovace má jít až 45 procent financí, zatímco na zelená opatření 30 procent.

Potřebu investic do těchto oblastí potvrzují i zástupci českého byznysu. "Vnímáme jako klíčové priority investice do výzkumu a vývoje, digitalizace, klimaticko-energetické oblasti, abychom plnili nové cíle EU, ale také do dopravy," uvedl ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.

Dopravní infrastrukturu však Evropská komise ve svém návrhu zařadila až na třetí místo. České silnice a dálnice tak budou z evropských fondů těžit i nadále, ale ve značně nižší míře než dosud. Více by se tak musel zapojit státní rozpočet. "Investice do dopravní infrastruktury jsou zásadní pro konkurenceschopnost Česka i jednotlivých regionů," uvedl Čížek.

Čtvrtou tematickou oblastí je pak sociální Evropa. Evropské fondy by Česko v tomto kontextu mohlo využít pro boj s chudobou nebo také pro řešení nedostatku pracovních sil. Výzvou je zaměstnávání matek s dětmi − návrat do práce by jim mohlo usnadnit vybudování nových školek nebo vytvoření dětských klubů v místě pracoviště.

Pátá prioritní oblast má název Evropa blíže občanům. Právě do této kategorie by spadaly ostatní investice, které stírají rozdíly mezi jednotlivými regiony, ale zároveň nezapadají do čtyř předcházejících oblastí.

Infografika: Kam s evropskými penězi po roce 2020? Inovace a výzkum budou hrát prim

Zvětšit přes celé okno

Jasno má být do března 2020

Přestože česká vláda nesouhlasí s tím, že by 75 procent peněz mělo jít na výzkum, vývoj, inovace a zelená opatření, s pěti navrženými prioritami souhlasí. "Tyto priority se do značné míry shodují s těmi, které máme ve vládou schválené Národní koncepci realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020," uvedl náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů ministerstva pro místní rozvoj Zdeněk Semorád.

Jak navíc dodávají zástupci Evropské komise, jde pouze o návrh, s nímž se bude dále pracovat. "Soupis není vyčerpávající nebo výlučný. Představuje pohled komise na to, jak maximalizovat pozitivní ekonomický dopad tří fondů kohezní politiky," uvedli zástupci Bruselu. K vyrovnávání rozdílu mezi jednotlivými evropskými regiony totiž slouží tři evropské fondy − Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Fond soudržnosti (CF) a Evropský sociální fond (ESF).

Infografika: Kam s evropskými penězi po roce 2020? Inovace a výzkum budou hrát prim

Zvětšit přes celé okno

Prostředky z nich lze čerpat pomocí operačních programů, které si stanovuje Česko po dohodě s Evropskou komisí. Návrh ministerstva pro místní rozvoj počítá s tím, že jejich struktura zůstane podobná té v předešlém období do roku 2020. Za čerpání peněz budou zodpovědná příslušná ministerstva. Žadatelé o dotace se tak nemusí obávat výrazných změn. Vše je ale předmětem vyjednávání, jehož výsledkem bude Dohoda o partnerství mezi Evropskou komisí a Českou republikou. Ta bude zastřešovat čerpání evropských dotací po roce 2020. Na její finální podobě by se měla česká vláda s evropskými institucemi dohodnout do března 2020.

Autorka je šéfredaktorkou serveru Euractiv.cz