Poučný žebříček

Žebříčky bývají ošemetná záležitost, ale agentura Bloomberg má určité renomé, takže když tvrdí, že k sestavení pořadí nejinovativnějších zemí světa za minulý rok použila rozsáhlý soubor nástrojů a kritérií zaručujících objektivitu, můžeme jí věřit. Za všechna kritéria aspoň některá: počet patentů, výdaje na výzkum a vývoj, koncentrace technologických společností a podobně.

Asi nepřekvapí, že na prvním místě se ocitla Jižní Korea, jinak ale asijští tygři moc nezabodovali (s výjimkou šestého Singapuru). I Japonsko je až deváté. Ani velikost, zdroje a síla nehrají roli, jaká jim bývá přisuzována: USA jsou osmé, Čína šestnáctá, Rusko sedmadvacáté.

Skuteční "vědecko-technologičtí tygři" jsou malé země, které si váží svých mozků, jako Finsko (3.), Švýcarsko (4.), Izrael (5.). A navzdory u nás oblíbeným řečem o úpadku Evropy je Německo druhé, Francie desátá a většina západoevropských zemí v druhé desítce.

Jestli čekáte propad Česka, není to tak zlé: na pětadvacátém místě jsme na tom z bývalého východního bloku nejlépe a stoupáme. Nicméně to, že menší země jsou na tom lépe, by mělo vést k zamy­šlení − proč je tak úspěšný malý pouštní stát Izrael na divokém Blízkém východě? Příčin je jistě hodně, ale věřím tomu, že jednou z nich je něco jako inovativní atmo­sféra: zatímco "vědecko-technologičtí tygři" mají inovace jako program, u nás jde stále spíš o ostrůvky pozitivní deviace v moři mlácení prázdné slámy a vědecko­-technické rigidity.