Čeští miliardáři chtějí porazit rakovinu. Stále více z nich podporuje biotechnologie, i kvůli vlastní zkušenosti s nemocí

Stále více bohatých podnikatelů vkládá peníze do biotechnologií a do podpory vědců. Velmi populární je mezi tuzemskými byznysmeny medicína, zejména výzkum rakoviny. Jelikož touto chorobou onemocní každý třetí Čech a každý čtvrtý na ni zemře, většina investorů se s nádorovým onemocněním setkala osobně nebo u svých blízkých. Proto neváhají podpořit vědce hledající lék na rakovinu.

Byl to třeba případ zakladatele impéria KKCG Karla Komárka staršího, kterému lékaři v roce 2008 diagnostikovali nádor prostaty. Když se později rozhodl, že investuje peníze do vědy, vzpomněl si na svou osobní zkušenost a chtěl nasměrovat peníze tam, kde by pomohly lidem v obdobné situaci.

"Několikrát jsme se sešli a Karlu Komárkovi staršímu jsem doporučil vhodné projekty," vzpomíná tehdejší předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. Mimo jiné šlo o práci molekulárního biologa Jiřího Neužila, který se zabýval tím, jak zneškodnit nádorové buňky. Výzkum se Komárkovi zalíbil a začal ho před osmi lety podporovat. Postupně se vědci dopracovali k látce MitoTam, která se od loňska zkouší na pacientech. Nyní probíhá první fáze klinických testů. Karel Komárek starší přizval k financování nadějného projektu i svého kapitálově silnějšího syna a celkem do tohoto výzkumu investovali zhruba 100 milionů korun.

Bez sympatií by se Sotio nerozjelo

Ještě dál se dostal výzkum, který platí miliardář a majitel skupiny PPF Petr Kellner. Jeho biotechnologická firma Sotio vyvinula přípravek na rakovinu prostaty, který je nyní ve třetí fázi klinických testů. Vedle toho připravila i látku na nádory vaječníků. Ta nyní úspěšně prochází druhou fází klinických testů.

Kdyby se ale Petru Kellnerovi před více než 10 lety nepovedlo přesvědčit ke spolupráci Radka Špíška a Jiřinu Bartůňkovou, kteří se tehdy věnovali výzkumu rakoviny v motolské nemocnici, firma Sotio by nejspíše nevznikla. "Po roce a půl jednání a desítkách rozhovorů jsme se dohodli na založení společnosti, která by náš výzkum převzala a posunula dál," popisoval Špíšek před časem v rozhovoru pro Ekonom. Přiznal také, že důležitou roli hrály osobní sympatie a pocit, že si s Petrem Kellnerem lidsky sednou.

Kellner prostřednictvím Sotia investoval do výzkumu několik miliard. "Sotio má ambici stát se velkou biotechnologickou firmou, která bude ekonomicky soběstačná," říká ředitel komunikace Sotia Richard Kapsa.

Pravděpodobnost úspěchu od zahájení první fáze testů po uvedení léku na trh je u onkologických onemocnění pouze kolem pěti procent.

Vzhledem k vysoké rizikovosti a nákladnosti vývoje však lze podle Kapsy prováděný výzkum částečně považovat za společensko-prospěšnou aktivitu. Ze statistik vyplývá, že pravděpodobnost úspěchu od okamžiku zahájení první fáze klinických testů po uvedení léku na trh je u onkologických onemocnění kolem pěti procent. "Pokud se látka dostane do třetí fáze, je pravděpodobnost úspěchu 35 procent," podotýká Kapsa.

Vedle peněz nalitých do Sotia podporuje nejbohatší Čech vědce i přes nadaci manželů Kellnerových. Jejím prostřednictvím mířilo do výzkumu rakoviny dalších 38 milionů korun. Čtyřčlenná expertní rada v čele s Radkem Špíškem přidělila peníze týmu Jana Brábka z Přírodovědecké fakulty UK a centra Biocev, který zkoumá invazivnost nádorových buněk. Podporu získal také Jaroslav Truksa z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR, jenž se věnuje rezistenci nádorů, a Jiří Bártek zkoumající mechanismus vzniku nádorů v ústavu Danish Cancer Society v Kodani.

Investoři hledají vědce přes média a na konferencích. Někteří odborníci se ozývají sami.

Do filantropických aktivit Petra Kellnera spadá i podpora výzkumu chemika Františka Štěpánka, který vyvíjí roboty schopné dopravit protinádorový lék na místo určení.

Šance na stonásobné zhodnocení

Také společnost BPD partners, kterou založili miliardáři a bývalí uhlobaroni Vasil Bobela, Petr Pudil a Jan Dobrovský, vidí investice do odhalování a léčby rakoviny jako jednu ze svých priorit. Vedle toho se chce soustředit na autoimunitní onemocnění a obecně na diagnostiku chorob. "Vědce, do jejichž výzkumu investujeme, hledáme přes média i na odborných konferencích," prozrazuje Pavel Brůžek mladší, předseda představenstva BPD partners. Právě v novinách narazil s kolegy na informace o výzkumu Zuzany Kečkéšové. Ta působí v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a objevila bílkovinu schopnou ochránit některé orgány před rakovinou. Její práci firma BPD partners podpořila částkou 44 milionů korun. Při jednáních s ústavem narazili zástupci společnosti na další výzkum, který je zaujal. Václav Navrátil s kolegy tak získal na rozjezd výzkumného start-upu Diana Biotechnologies skoro dvojnásobnou částku.

Společnosti BPD partners investovala společně s B3 Holdingem, což je rodinná firma Brůžkových, do výzkumu a zdravotnictví více než 200 mi­lionů korun, dalších 300 milionů chce proinvestovat v příštích letech. Třetina medicínských projektů je v Česku, zbytek ve Spojených státech a v Izraeli. "V USA máme pár lidí, kteří se pohybují v tamním prostředí. Bez nich bychom se dostali jen k druhořadým projektům," popisuje Brůžek.

V Česku se podle jeho slov osvědčil ještě jeden způsob navazování kontaktů − vědci se na investory občas obracejí sami. To byl třeba případ profesora Evžena Amlera, který se zabývá tkáňovým inženýrstvím a využitím nanotechnologií ve zdravotnictví. Podporu získala jeho společnost Nanuntio.

"Při rozhodování, koho podpořit, využíváme náš vnitřní tým, ve kterém jsem já a můj otec. Sami hodnotíme třeba oblast chemie. Do hodnocení se zapojuje i Petr Pudil. Jinak máme tým konzultantů specializovaných na různé oblasti," vysvětluje Brůžek.

A jakou návratnost investoři u jednotlivých projektů očekávají? Třeba v případě společnosti Diana Biotechnologies je pravděpodobnost, že by přišli o veškeré vložené prostředky, což se u start-upů stává relativně často, poměrně malá. Když vše půjde podle plánu, lze podle Brůžka počítat s deseti- až stonásobným zhodnocením vložených peněz. "V nejhorším možném případě z ekonomického hlediska nám zůstane dobrý pocit, že jsme podpořili výjimečné odborníky a naučili se řadu nových věcí," podotýká Brůžek.

Náramek, který ohlídá pacienty

Podpoře vědy a investicím do biotechnologií se věnuje také finanční skupina RSJ, kterou založil matematik a byznysmen Karel Janeček a nyní ji řídí další spolumajitel skupiny Libor Winkler. Janeček stál v roce 2010 u zrodu nadačního fondu Neuron, který od té doby mezi vědce rozdělil 60 milionů korun pocházejících ze soukromých prostředků mecenášů. Peníze poskytli klíčoví lidé ze skupiny RSJ jako Janeček, Winkler, Václav Dejčmar a Martin Ducháček, ale třeba také miliardář a zakladatel společnosti Avast Eduard Kučera, majitel Jablotronu Dalibor Dědek či majitel strojírenské skupiny Wikov Martin Wichterle. Výzkumníky, kteří získávají ceny nebo granty, vybírá respektovaná vědecká rada, v jejímž čele stojí Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Vedle této ryze filantropické podpory vědy investuje skupina RSJ do biotechnologií. Před pěti lety spustila fond Gradus, který vložil do start-upů zaměřených zejména na rozjezd nových metod léčby více než 400 milionů korun. Většina investic se uskutečnila ve Spojených státech. "Americký trh je mnohem větší než evropský, investiční scéna propojenější. Mám tu kontakty," vysvětluje manažer fondu Michal Votruba. Vystudovaný lékař žije v USA už 30 let a v minulosti se živil mimo jiné zakládáním start-upů.

Vedle amerických firem vložil fond peníze třeba do českého zdravotnického start-upu Mindpax. Ten vytvořil inteligentní náramek schopný předpovědět zhoršení psychického onemocnění svého nositele. Společnost založila pobočku v Německu, kde cílí na potenciálně větší trh. Další českou akvizicí fondu je firma Eyen využívající umělou inteligenci třeba k analýze obrazu elektronové mikroskopie.

Velké naděje vzbuzuje v Česku založená společnost Sancela, která získala ve Spojených státech licenci na testování léčby cukrovky prvního typu pomocí kmenových buněk. "Firma bude v dubnu podávat žádost o spouštění klinických testů v České republice," říká Votruba s tím, že Státní ústav pro kontrolu léčiv by měl v průběhu léta rozhodnout o tom, zda testy přelomové léčby umožní.