Energetické štítky by měly nově mít i všechny obchody a hotely. Počítá s tím novela zákona o hospodaření energií, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a která čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Už několik let musí energetický štítek mít při prodeji, pronájmu nebo rekonstrukci všechny rodinné a bytové domy a administrativní budovy. Realitní kanceláře ale tvrdí, že se lidé štítky příliš neřídí. V některých případech je navíc jejich vypovídací hodnota takřka nulová.
Realitní kanceláře považují štítky spíš za byrokratickou zátěž než za ukazatel, který by měl pro zájemce o domy a byty praktický význam. "Kupující ani nájemníci se o štítek nezajímají, zajímá je spíše vhodnost dispozice, stav opotřebení," říká makléřka realitní kanceláře Re/Max Plus Kamila Buráňová. Podle loňského průzkumu Sdružení EPS ČR, které sdružuje zpracovatele polystyrenu, třídu energetické náročnosti svého domu nezná 58 procent Čechů.
V nákladech na vytápění je přitom mezi třídami propastný rozdíl. Majitel staršího rodinného domu, který typicky spadá do kategorie E, na energiích zaplatí ročně až o 30 tisíc korun více než vlastník mnohem úspornějšího domu ze třídy B. Roli hraje hlavně kvalita zateplení a způsob vytápění.
Jenže Češi mají při výběru bytů a domů často jiné priority. "Potřebuje-li klient tři pokoje v Praze a nezvládne financovat jiný byt než na panelovém sídlišti, tak zkrátka hledá a koupí byt v panelovém domě," popisuje Jan Martina z pražské pobočky kanceláře M&M Reality. Ty jsou přitom v porovnání s novostavbami mnohem energeticky náročnější.
Statisícové pokuty kvůli chybějícím štítkům
Jak ukazují kontroly Státní energetické inspekce, vlastníci budov v mnoha případech zákonnou povinnost vybavit dům štítkem ignorují. Každý rok takových případů inspektoři odhalí desítky. A to přesto, že vlastníci i realitky riskují vysoké pokuty. "Vlastníkům budov a bytových jednotek či realitním kancelářím byly v loňském roce uloženy pokuty v celkové výši 295 tisíc korun za nepředání průkazu energetické náročnosti při prodeji nebo pronájmu, případně za předání neplatného průkazu," upozorňuje ředitel sekce kontroly a správy Státní energetické inspekce Michal Vokáč. Průkaz platí 10 let nebo do provedení větších změn na budově, mezi něž zákon řadí změnu vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody.
K nízkému zájmu o průkazy energetické náročnosti budov přispívá jejich nízká vypovídací hodnota, tvrdí makléři. Podle zkušeností M&M Reality vypovídají štítky o skutečné energetické náročnosti nemovitostí jen zhruba z 80 procent. U bytů se navíc používá průkaz celého domu, což vypovídací hodnotu zkresluje. Všechny byty v domě totiž nemusí být stejně zateplené, do nákladů na vytápění se promítá i jejich poloha v domě. Vypovídací hodnota průkazu je tak prakticky nulová.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Alžběta Vejvodová
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



