Energetické štítky by měly nově mít i všechny obchody a hotely. Počítá s tím novela zákona o hospodaření energií, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a která čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Už několik let musí energetický štítek mít při prodeji, pronájmu nebo rekonstrukci všechny rodinné a bytové domy a administrativní budovy. Realitní kanceláře ale tvrdí, že se lidé štítky příliš neřídí. V některých případech je navíc jejich vypovídací hodnota takřka nulová.
Realitní kanceláře považují štítky spíš za byrokratickou zátěž než za ukazatel, který by měl pro zájemce o domy a byty praktický význam. "Kupující ani nájemníci se o štítek nezajímají, zajímá je spíše vhodnost dispozice, stav opotřebení," říká makléřka realitní kanceláře Re/Max Plus Kamila Buráňová. Podle loňského průzkumu Sdružení EPS ČR, které sdružuje zpracovatele polystyrenu, třídu energetické náročnosti svého domu nezná 58 procent Čechů.
V nákladech na vytápění je přitom mezi třídami propastný rozdíl. Majitel staršího rodinného domu, který typicky spadá do kategorie E, na energiích zaplatí ročně až o 30 tisíc korun více než vlastník mnohem úspornějšího domu ze třídy B. Roli hraje hlavně kvalita zateplení a způsob vytápění.
Jenže Češi mají při výběru bytů a domů často jiné priority. "Potřebuje-li klient tři pokoje v Praze a nezvládne financovat jiný byt než na panelovém sídlišti, tak zkrátka hledá a koupí byt v panelovém domě," popisuje Jan Martina z pražské pobočky kanceláře M&M Reality. Ty jsou přitom v porovnání s novostavbami mnohem energeticky náročnější.
Statisícové pokuty kvůli chybějícím štítkům
Jak ukazují kontroly Státní energetické inspekce, vlastníci budov v mnoha případech zákonnou povinnost vybavit dům štítkem ignorují. Každý rok takových případů inspektoři odhalí desítky. A to přesto, že vlastníci i realitky riskují vysoké pokuty. "Vlastníkům budov a bytových jednotek či realitním kancelářím byly v loňském roce uloženy pokuty v celkové výši 295 tisíc korun za nepředání průkazu energetické náročnosti při prodeji nebo pronájmu, případně za předání neplatného průkazu," upozorňuje ředitel sekce kontroly a správy Státní energetické inspekce Michal Vokáč. Průkaz platí 10 let nebo do provedení větších změn na budově, mezi něž zákon řadí změnu vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody.
K nízkému zájmu o průkazy energetické náročnosti budov přispívá jejich nízká vypovídací hodnota, tvrdí makléři. Podle zkušeností M&M Reality vypovídají štítky o skutečné energetické náročnosti nemovitostí jen zhruba z 80 procent. U bytů se navíc používá průkaz celého domu, což vypovídací hodnotu zkresluje. Všechny byty v domě totiž nemusí být stejně zateplené, do nákladů na vytápění se promítá i jejich poloha v domě. Vypovídací hodnota průkazu je tak prakticky nulová.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později