Sloupek Jana A. Nováka: O požáru trochu jinak

Požár katedrály Notre-Dame v Paříži asi málokoho nechal chladným, ale nebojte se, nebudu psát o velké ztrátě (jsou země, kde chrámy propadají zkáze jak na běžícím pásu), o dojemné solidaritě (myslím, že by měla být samozřejmostí) ani o těch, co ihned věděli, kdo to zapálil (i lidská populace se řídí Gaussovou křivkou, takže idioti se v ní logicky vyskytují).

Zaujalo mě ale, že ve stejné chvíli prý vzplanula mešita al-Aksá v Jeruzalémě, jedno z nejposvátnějších míst muslimů. To by byla záhada vzbuzující mrazení v zádech − ale taky informace s velkým virálním potenciálem, takže mě zajímalo, odkud se vzala. A zjistil jsem, že v serióznějších médiích se objevila poměrně pozdě, zatímco k nejstarším výskytům patří zpráva ve Sputniku a ještě starší už jsou jen jakési arabsky psané tweety. Přitom ověřit ji nejde, protože údajně šlo jen o trochu kouře z té části svatyně, kam normální smrtelník nesmí, který vlastně skoro nikdo neviděl, protože ohýnek byl prý okamžitě uhašen.

Nemusí to znamenat nic víc, než že lidé mají záhady rádi a méně seriózní média s tím pracují. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že poslední dobou dostalo tajemno poněkud znepokojující náboj: nic není, jak se zdá a jak odborníci nebo seriózní zdroje říkají, protože za vším je něco jiného, nejlépe nějaké strašlivé spiknutí, do něhož jsou zapleteni i ti odborníci a seriózní zdroje. A to už je docela nebezpečné, protože máloco dokáže společnost rozložit tak snadno a rychle jako všeobecná nedůvěra.