Řešení člověkem vyvolané změny klimatu je konečně zřetelně na dohled. Díky svižnému pokroku technologií na poli energetiky s nulovými emisemi uhlíku a systémů udržitelného potravinářství dokáže svět do poloviny století realisticky skoncovat s emisemi skleníkových plynů při nanejvýš drobném nárůstu nákladů a s přesvědčivými přínosy pro bezpečnost a zdraví. Hlavní překážkou je setrvačnost: politici dál zvýhodňují odvětví fosilních paliv a tradiční zemědělství hlavně proto, že neznají nic lepšího nebo jsou upláceni.
Většina globálního oteplování a obrovská zátěž nečistot v ovzduší je důsledkem spalování fosilních paliv: uhlí, ropy a plynu. Dalším hlavním zdrojem ničení životního prostředí je zemědělství včetně odlesňování, nadměrného používání hnojiv a emisí metanu z hospodářských zvířat. Energetická soustava by od silně znečišťujících fosilních paliv měla přejít k čistým zdrojům energie, které neuvolňují uhlík, například k větrné a solární energii, a potravinová soustava by od produkce krmiv pro živočišnou výrobu měla přejít na energeticky méně náročné produkty. Tato kombinovaná energetická a potravinářská transformace by přinesla pokles čistých emisí skleníkových plynů na nulu do poloviny století a poté jejich čistý úbytek, neboť lesy a půdy atmosférický oxid uhličitý pohlcují.
Je čas na ochlazení
Dosažením čistých nulových emisí do poloviny století a následnou zápornou emisní bilancí bychom pravděpodobně dosáhli cíle omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové teplotě Země. Je zneklidňující, že oteplení dosáhlo už 1,1 stupně a každých deset let se globální teplota zvýší asi o 0,2 stupně. Právě proto musí svět dosáhnout čistých nulových emisí nejpozději do roku 2050. Příklon k čisté energetice by každoročně odvrátil statisíce úmrtí v důsledku znečištěného ovzduší a posun ke zdravým, environmentálně udržitelným jídelníčkům by mohl předejít zhruba deseti milionům úmrtí ročně.
Laciný přechod na čistou energii je dnes možný ve všech oblastech světa díky klesající nákladnosti využití sluneční a větrné energie a průlomům v uchovávání energie. Celkové systémové náklady obnovitelných zdrojů, včetně přenosu a ukládání, jsou v současnosti zhruba stejné jako u fosilních paliv. Ta se přesto stále těší vládnímu zvýhodňování skrze subvence, v důsledku neustálého lobbingu velkých uhelných a ropných korporací a absence plánování obnovitelných alternativ.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později