Dá se říct, že problém takzvané dvojí kvality potravin dnes ztělesňují tři symboly. Více a méně "rybovaté" rybí prsty, čokoládová a čokoládovější nutella a pak rozhořčený politik z některé "nové země" Evropské unie, jak srdnatě bojuje proti údajnému vytváření eurounijních obyvatel druhé kategorie.
Já si však při sousloví dvojí kvalita vždycky vzpomenu spíš na časy komunismu a elitních prodejen Tuzex. Už tehdy se z bývalého Československa exportovaly na Západ (čili i do dnešních "starých zemí" EU) ty nejkvalitnější výrobky, zatímco na domácí trh nebo na Východ mířilo automaticky to horší. Sami jsme vnímali valutovou cizinu jako něco lepšího i co se týče vkusu a chutí. Zboží z exportních souběhů − našincům dostupné jen za bony v Tuzexu − mělo vždycky punc vyšší kvality.
Typický příklad − šunka prodávaná v tehdejších pražských obchodech byla nesrovnatelná s výrobkem "Prague Ham", vyváženým do západní Evropy. Totéž české pivo. Doma obvykle pouhé "krmivo" v podobě holé lahve se značkou vyraženou na zátce, zato do ciziny šla pochutina vyšperkovaná etiketami. Kvůli valutám byla komunistická vrchnost ochotna zapřít i původ: třeba ze sázavských skláren se v 80. letech tiše exportovalo varné sklo pod značkou "Made in Holland".
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později