Pokrok ve vývoji akumulátorů vyvolal strmý růst nabídky věcí "na baterky" − od smartphonů až po elektromobily. Odvrácenou stránkou tohoto trendu je vznik obrovského množství elektronického odpadu. Recyklace akumulátorů je sice méně viditelným, ale stejně důležitým problémem jako zvyšování jejich kapacity.
"Odpad z akumulátorů, zejména z lithium-ion baterií, se v budoucnosti stane čím dál hrozivějším nebezpečím pro životní prostředí," říká Pulickel Ajayan z materiálové laboratoře Rice University v texaském Houstonu. Recyklace akumulátorů podle jeho slov není jen ekologická záležitost, ale i ekonomická. Současné články obsahují strategické materiály jako třeba kobalt, které jsou kritickým prvkem jejich výkonu. "Podobně jako v případě plastů je proto nutné už nyní vypracovat strategii recyklace co největšího podílu materiálů, ze kterých se vyrábějí," dodává.
Lithium-iontové baterie zažívají v současnosti obrovský boom, protože mají vysokou hustotu energie − rozvoj elektromobilů je možný především díky nim. Vyznačují se ale také malou životností: vydrží jen přibližně 500 až 1000 nabíjecích cyklů, pak se jejich kapacita snižuje. To ale není všechno: stárnou dokonce, i když se nepoužívají, jsou citlivé na správné zacházení a snadno se zničí hlubokým vybitím. Některé studie proto tvrdí, že v následujících 20 letech svět zaplaví miliony kusů opotřebených li-iontových baterií z elektromobilů a akumulátorových stanic u alternativních zdrojů energie.
O to je problém recyklace naléhavější. Jde při ní především o to, získat lithium, které je složkou jejich elektrolytu, a kobalt, z něhož se skládají elektrody.
Nový život použitého kobaltu
"Problém recyklace li-ion akumulátorů se řešil už dřív, nejčastěji pomocí kyselin, které však způsobují korozi zařízení, ohrožují pracovníky a jsou nešetrné k životnímu prostředí," dodává členka vědeckého týmu Kimmai Tramová. "Dosud používaná šetrnější rozpouštědla zase vyžadují složitější a dražší technologie, aby z nich bylo možné kovy získat. Nevýhody mají i další procesy, jako například pyrometalurgie, při níž se baterie drtí a působí na ně vysoké teploty."
Dosavadní metody recyklace jsou pětkrát dražší než získávání surovin pro výrobu akumulátorů těžbou.
Problém je i v tom, že dosavadní metody recyklace jsou přibližně pětkrát dražší než získávání surovin pro výrobu akumulátorů těžbou. Proto se zatím vrací k recyklačnímu procesu jen nepatrná část baterií na konci životnosti − na rozdíl od klasických olověných akumulátorů, jichž ve vyspělých zemích jde k recyklaci až 99 procent.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan A. Novák
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



