Zatímco policie vyšetřuje, zda firma Kapsch − dosavadní provozovatel českého mýtného systému − během nedávného tendru neuplácela předsedu ÚOHS Petra Rafaje, vítěz ostře sledované soutěže má úplně jiné starosti. Česko-slovenské konsorcium CzechToll/SkyToll staví zcela nový systém. Už se pro něj vyrábí 450 tisíc "krabiček" se satelitní technologií, jež budou muset mít od prosince všechny kamiony při jízdě po dálnici povinně za čelním sklem. Hektické události kolem starého i nového mýta ale neprávem zastínily jeden velmi zajímavý příběh, jejž lze vystopovat v pozadí zmíněného konsorcia CzechToll/SkyToll. Je o vztahu dvou movitých podnikatelů původem z Liberce, Petra Kellnera a Petra Syrovátka.

První je nejbohatším Čechem, jehož finanční skupina PPF vlastní zmíněnou firmu CzechToll. Druhý − majoritní vlastník liberecké stavební firmy Syner a skupiny S group holding − je zase konečným vlastníkem slovenského SkyTollu. Loni uzavřený mýtný kontrakt s českým ministerstvem dopravy za 10,75 miliardy korun je jen vyvrcholením jejich mnohaleté kooperace. To, že na mýtu spolupracují, se dalo vytušit už dříve. Teprve při českém tendru se ale vazby Kellner−Syrovátko vyjevily zřetelně.

Kdy přesně se tito dva muži, kteří se straní světa médií, poprvé potkali, nelze z veřejných zdrojů zjistit. Podle některých tvrzení se znají už od mládí, ale spolužáky být nemohli, protože Kellner je o tři roky starší. "Petra si bytostně vážím za vše, co dokázal, ale nechci se k tomu veřejně vyjadřovat. Je to můj obecný postoj, nemluvil bych ani o dalších lidech, s nimiž mám podobný vztah," reagoval do telefonu podnikatel Syrovátko, když byl týdeníkem Ekonom požádán, zda by sám o spolupráci s Kellnerem pohovořil. Nechtěl mluvit o ničem, co se společného byznysu s Kellnerem týká, ani o mýtném systému. "Jo, kdyby to bylo o developerských projektech naší firmy, to by bylo něco jiného," dodal liberecký podnikatel.

Shoda panuje v tom, že Kellner se Syrovátkem se jako podnikatelé potkávají od 90. let. Asi první projekt, kde oba hráli důležitou roli, se týkal liberecké spalovny. V Liberci dodnes budí kontroverze. Je spojen s dobou, kdy městu dominovala ODS s mnoha podnikateli ve svých řadách, na prvním místě právě se Syrovátkem.

Spalovna ne, aréna ano

Spalovnu Termizo postavila v druhé polovině 90. let Syrovátkova firma Syner. Majoritně ji vlastnilo město Liberec, společně s ním další obce v regionu. Firma Termizo si na stavbu vzala úvěr od banky IPB ve výši 1,3 miliardy korun, který se později rozrostl až na 1,9 miliardy. Problém nastal, když se IPB v červnu 2000 dostala do nucené správy a její aktiva následně převzala ČSOB.

Asi první projekt, kde oba hráli důležitou roli, se týkal liberecké spalovny. Dodnes budí kontroverze.

Nesplacená pohledávka nakonec skončila spolu s dalšími problematickými dluhy v České konsolidační agentuře. Nicméně město Liberec, coby hlavní ručitel, mělo v roce 2002 ideální příležitost pohledávku jen za 715 milionů korun (tedy s více než miliardovou slevou) odkoupit. Umožnilo to velkorysé rozhodnutí vlády Miloše Zemana. Město, v jehož čele stál tehdy jako primátor někdejší ekonomický ředitel Syneru Jiří Kittner (ODS), této možnosti nevyužilo. Nechtělo si brát nový úvěr, obávalo se vysoké ztrátovosti spalovny i zadlužování. Liberečtí politici se nakonec rozhodli celou spalovnu přenechat strategickému partnerovi. A to skupině PPF, za níž stál někdejší absolvent liberecké obchodní akademie Petr Kellner. PPF za zmíněných 715 milionů pohledávku odkoupila a spalovnu v říjnu 2002 majetkově ovládla. Někdejší ztrátový provoz začal téměř obratem vydělávat a po pár letech Kellner spalovnu s výrazným ziskem odprodal. Údajně za 1,4 miliardy korun.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.