Před osmdesáti lety v noci na 15. března 1939 nacisté obsadili zbytek první republiky a vyhlásili protektorát Čechy a Morava. Českou kotlinu totiž Adolf Hitler považoval za nedílnou součást germánské říše, která se měla rozprostírat od Atlantského oceánu po Ural. Po dobu války ale Češi měli zůstat na místě a svojí prací přispívat k úspěchu německých zbraní. A až později mělo přijít zúčtování − podle teze, že uprostřed Evropy nemají co pohledávat.
Zájem o hladký chod zbrojovek a o celou ekonomiku, která představovala desetinu německé, byl u nacistů obrovský. Což vysvětluje, že jejich nadvláda měla přece jen mírnější podobu než třeba v sousedním Polsku či dál na východě. I tak si vyžádala nejméně 120 tisíc životů (Čechů a Židů) a ohromné materiální ztráty. Ty v symbolické rovině předznamenalo, když si Hitler po březnové bleskové návštěvě Prahy nechal z Hradu odvézt čtyři cenné gobelíny. To věděl málokdo, zato lidé okamžitě pocítili, že okupanti devalvovali korunu vůči marce − z hodnoty 7 : 1 na poměr 10 : 1. A že němečtí vojáci za pár dnů vykoupili české obchody.
Česká zbrojírna
Okupační režim, zejména po příchodu zastupujícího protektora Reinharda Heydricha, zavedl politiku zastrašování a teroru a současně rozmanitých pobídek. Docela to fungovalo, průmyslová produkce v roce 1944 vystoupala (ve stálých cenách) v porovnání s rokem 1939 o 18 procent.
Infografika: Protektorát Čechy a Morava: Vyrabovaná Hitlerova zbrojírna
Podle ekonoma Karla Půlpána se na válečné výrobě jako subdodavatelé podílely tisíce českých podniků, u finálních výrobků ovšem měly dominantní postavení plzeňská Škodovka a koncern ČKD. První vyráběla zejména děla a podle Petra Pavlíka, autora studie Zbrojní výroba v protektorátu Čechy a Morava, jich firma za války dodala více než 17 tisíc. Neodebíral je jen wehrmacht, pětina produkce šla do Rumunska. Podobné to bylo s municí. Tankový program se v Plzni tolik nerozběhl. Významné ovšem byly subdodávky včetně podvozků pro tanky Tiger. Škodovka dodala i stovky polopásových transportérů a celkem za šest let vyrobila válečný materiál za 20,5 miliardy korun.
Tanky na bázi předválečných typů se naopak vyráběly v ČKD, které bylo přejmenováno na Českomoravské strojírny, přičemž jeden ze zakladatelů firmy Emil Kolben jako Žid zahynul v nacistickém vězení. Do operace Barbarossa − útoku na SSSR v roce 1941− bylo nasazeno téměř 800 "českých" tanků, což byla více než pětina německých obrněnců na východní frontě. O rok později ale byla jejich sériová výroba zastavena, vystřídaly je tankové stíhače Marder III. Celkem firma za okupace vyrobila 1443 tanků, 1661 těchto stíhačů a 496 samohybných děl. K těmto číslům je nutné ještě připočítat výrobu zcela nového stíhače tanků Hetzer, který ČKD vyrábělo ve spolupráci s plzeňskou Škodovkou. Celkem jich z linek sjely skoro tři tisíce, nejvíce v lednu 1945. Což bylo důvodem pro spojenecké bombardování zainteresovaných továren.
Na frontě se osvědčily i nákladní vozy Tatra 111 a žádané byly kulomety z brněnské zbrojovky. Ta počátkem roku 1944 dodávala měsíčně 30 tisíc pušek a 3000 samopalů a strakonická zbrojovka 11 tisíc pistolí.
Nejvíce narostl letecký průmysl, v němž pracovalo na 120 tisíc lidí. V Avii a Aeru se montovaly jen cvičné, průzkumné a dopravní stroje, zejména modely německé společnosti Arado. Důležité byly opravy a subdodávky, dokonce pro proudové stíhačky.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později