Před osmdesáti lety v noci na 15. března 1939 nacisté obsadili zbytek první republiky a vyhlásili protektorát Čechy a Morava. Českou kotlinu totiž Adolf Hitler považoval za nedílnou součást germánské říše, která se měla rozprostírat od Atlantského oceánu po Ural. Po dobu války ale Češi měli zůstat na místě a svojí prací přispívat k úspěchu německých zbraní. A až později mělo přijít zúčtování − podle teze, že uprostřed Evropy nemají co pohledávat.
Zájem o hladký chod zbrojovek a o celou ekonomiku, která představovala desetinu německé, byl u nacistů obrovský. Což vysvětluje, že jejich nadvláda měla přece jen mírnější podobu než třeba v sousedním Polsku či dál na východě. I tak si vyžádala nejméně 120 tisíc životů (Čechů a Židů) a ohromné materiální ztráty. Ty v symbolické rovině předznamenalo, když si Hitler po březnové bleskové návštěvě Prahy nechal z Hradu odvézt čtyři cenné gobelíny. To věděl málokdo, zato lidé okamžitě pocítili, že okupanti devalvovali korunu vůči marce − z hodnoty 7 : 1 na poměr 10 : 1. A že němečtí vojáci za pár dnů vykoupili české obchody.
Česká zbrojírna
Okupační režim, zejména po příchodu zastupujícího protektora Reinharda Heydricha, zavedl politiku zastrašování a teroru a současně rozmanitých pobídek. Docela to fungovalo, průmyslová produkce v roce 1944 vystoupala (ve stálých cenách) v porovnání s rokem 1939 o 18 procent.
Infografika: Protektorát Čechy a Morava: Vyrabovaná Hitlerova zbrojírna
Podle ekonoma Karla Půlpána se na válečné výrobě jako subdodavatelé podílely tisíce českých podniků, u finálních výrobků ovšem měly dominantní postavení plzeňská Škodovka a koncern ČKD. První vyráběla zejména děla a podle Petra Pavlíka, autora studie Zbrojní výroba v protektorátu Čechy a Morava, jich firma za války dodala více než 17 tisíc. Neodebíral je jen wehrmacht, pětina produkce šla do Rumunska. Podobné to bylo s municí. Tankový program se v Plzni tolik nerozběhl. Významné ovšem byly subdodávky včetně podvozků pro tanky Tiger. Škodovka dodala i stovky polopásových transportérů a celkem za šest let vyrobila válečný materiál za 20,5 miliardy korun.
Tanky na bázi předválečných typů se naopak vyráběly v ČKD, které bylo přejmenováno na Českomoravské strojírny, přičemž jeden ze zakladatelů firmy Emil Kolben jako Žid zahynul v nacistickém vězení. Do operace Barbarossa − útoku na SSSR v roce 1941− bylo nasazeno téměř 800 "českých" tanků, což byla více než pětina německých obrněnců na východní frontě. O rok později ale byla jejich sériová výroba zastavena, vystřídaly je tankové stíhače Marder III. Celkem firma za okupace vyrobila 1443 tanků, 1661 těchto stíhačů a 496 samohybných děl. K těmto číslům je nutné ještě připočítat výrobu zcela nového stíhače tanků Hetzer, který ČKD vyrábělo ve spolupráci s plzeňskou Škodovkou. Celkem jich z linek sjely skoro tři tisíce, nejvíce v lednu 1945. Což bylo důvodem pro spojenecké bombardování zainteresovaných továren.
Na frontě se osvědčily i nákladní vozy Tatra 111 a žádané byly kulomety z brněnské zbrojovky. Ta počátkem roku 1944 dodávala měsíčně 30 tisíc pušek a 3000 samopalů a strakonická zbrojovka 11 tisíc pistolí.
Nejvíce narostl letecký průmysl, v němž pracovalo na 120 tisíc lidí. V Avii a Aeru se montovaly jen cvičné, průzkumné a dopravní stroje, zejména modely německé společnosti Arado. Důležité byly opravy a subdodávky, dokonce pro proudové stíhačky.

Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef Pravec
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



