V dílnách střední školy Mesit v areálu stejnojmenného strojírenského podniku na okraji Uherského Hradiště je ve středu před obědem praktická výuka v plném proudu. V jedné z hal obsluhují žáci nematuritních oborů vrtačky a frézky, v další prostorné místnosti programují studenti počítačově řízené obráběcí stroje

"Pan učitel nám zadal, abychom navrhli a vyfrézovali kostku. Před chvilkou jsme začali," říká osmnáctiletý Jan z třetího ročníku školy, který pracuje u jednoho z monitorů.

Ve vedlejší místnosti probíhá u terminálu obráběcího stroje živá debata. "Pokoušíme se vyfrézovat šachovou figurku, pěšce. Napsal jsem program, ale ještě s tím trochu bojuju. Je tam nějaká chyba, musíme ji najít a opravit," říká Štěpán, devatenáctiletý student posledního ročníku.

"Mesit jsem si vybral kvůli tomu, že to mám blízko. Hlavně je to tady ale víc orientované na praxi. V některých jiných školách se o tom spíš jen teoreticky vykládá, ale tady si to člověk vyzkouší a naučí se to. Co jsme se bavili s kamarády z ostatních škol, tam se hlavně dívají na obrázky," dodává.

I jeho mladší spolužák Jan si školu vybral kvůli praxi. "Dostal jsem se na průmyslovku i sem, ale rozhodl jsem se pro Mesit, protože je tady víc praxe. Připadalo mi to výhodnější, protože hraju fotbal a nemám tolik času na učení. Očekávání se naplnilo stoprocentně," popisuje.

Uherskohradišťská škola Mesit je jednou z nejméně 17 středních odborných škol a učilišť, které v Česku provozují výrobní, obchodní či zdravotnické společnosti. Hlavní výhodou je kromě zázemí často bohatých firem také bezprostřední sepětí teoretické výuky s praxí, kterou žáci získávají přímo v provozech mateřských podniků.

Infografika: Firmy provozují školy. Státu navzdory

V posledních letech, kdy si domácí firmy stěžují na nedostatek absolventů technických oborů i na jejich nedostatečnou připravenost, tak firemní školy představují velkou výhodu. Kvůli vysokým nákladům a složitému schvalovacímu systému se ale od roku 1990 odhodlalo ke zřízení vlastní školy pouze několik podniků. "Velmi si vážím firem, které se do toho pustily. Odpovídají za výuku i praxi, musí na školy doplácet a stát jim přitom nejde naproti," říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Vlastní školy mají družstva COOP...

Koncept firemní či podnikové školy není v českém prostředí ničím novým. Kořeny zřejmě nejstarší takové instituce − humpolecké Střední školy informatiky a cestovního ruchu − sahají až do 70. let 19. století. V té době vznikla v tomto vysočinském městě takzvaná pokračovací škola, která se několikrát přejmenovala a v roce 1954 se poprvé dostala do družstevní správy. Po několika letech byla zestátněna, ale v roce 1981 přešla zpět pod Svaz českých a moravských spotřebních družstev COOP, kam patří dodnes.

COOP je z historických důvodů zřizovatelem největšího počtu škol, spravuje jich v současné době celkem osm. Největší z nich je znojemské Střední odborné učiliště a střední odborná škola, kterou navštěvuje přes 730 žáků a patří k největším středoškolským zařízením na Znojemsku. K učilišti, které dříve vychovávalo hlavně prodavače a další zaměstnance pro někdejší spotřební družstvo Jednota, přibyla počátkem 90. let střední škola se zaměřením na podnikání, které je stále jedním z nejžádanějších studijních oborů.

"Registrujeme velký zájem také o další maturitní obory, zejména cestovní ruch a hotelnictví a turismus. V oborech s výučním listem je velký zájem o naše tradiční obory kadeřník, kuchař-číšník, automechanik a především o obor truhlář," říká ředitel školy Libor Hanzal. Důvodem velkého zájmu je podle něj velmi dobrá perspektiva uplatnění absolventů na pracovním trhu. "Velká poptávka zaměstnavatelů je i po absolventech oborů sociální činnost, kosmetička a prodavač," dodává Hanzal.

Infografika: Firmy provozují školy. Státu navzdory

... i Škoda a pražský dopravní podnik

Největší českou podnikovou školou je Střední odborné učiliště strojírenské Škoda Auto, které mělo v loňském školním roce 884 žáků. Škola vznikla v roce 1927, dva roky po spojení mladoboleslavské firmy Laurin & Klement s plzeňským koncernem Škoda.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.