Pokusy s dlouhodobými pobyty v podmořských stanicích zažívaly boom v 60. letech minulého století − nikoliv náhodou paralelně se závody o vesmír. Tehdy si od nich investoři vedle základního výzkumu slibovali také otevření cesty k těžbě surovin na dně oceánů. Později sice zájem opadl, několik jich však je stále v provozu; používají se například pro výzkum trvale udržitelných uzavřených ekosystémů a podobně. Největší a nejznámější je americká podmořská stanice Aquarius, kterou mimo jiné pravidelně využívá kosmická agentura NASA k testování technologií, k lékařským experimentům a výcviku posádek.
Evropská kosmická agentura (ESA) nic takového nemá − ale mohla by mít díky českému nadšenci Matyáši Šandovi, který takovou stanici nejen navrhl, ale také vlastními silami postavil.
O začátcích svého projektu Hydronaut píše: "Proběhla různá jednání, až s Evropskou kosmickou agenturou, na kterých mi bylo řečeno, že výsledky vědeckých experimentů v takovém zařízení by byly zajímavé, ale musíme si to tady v Čechách postavit sami."
A tak se pustil do stavby. Dnes už má jeho kabina za sebou první testy ve vodě jednoho zatopeného lomu, čeká na dovybavení technikou a definitivní umístění na dno. Na břehu v bývalých výrobních objektech vzniká řídicí centrum stanice, školicí středisko a ubytovací zázemí.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později