Pokusy s dlouhodobými pobyty v podmořských stanicích zažívaly boom v 60. letech minulého století − nikoliv náhodou paralelně se závody o vesmír. Tehdy si od nich investoři vedle základního výzkumu slibovali také otevření cesty k těžbě surovin na dně oceánů. Později sice zájem opadl, několik jich však je stále v provozu; používají se například pro výzkum trvale udržitelných uzavřených ekosystémů a podobně. Největší a nejznámější je americká podmořská stanice Aquarius, kterou mimo jiné pravidelně využívá kosmická agentura NASA k testování technologií, k lékařským experimentům a výcviku posádek.
Evropská kosmická agentura (ESA) nic takového nemá − ale mohla by mít díky českému nadšenci Matyáši Šandovi, který takovou stanici nejen navrhl, ale také vlastními silami postavil.
O začátcích svého projektu Hydronaut píše: "Proběhla různá jednání, až s Evropskou kosmickou agenturou, na kterých mi bylo řečeno, že výsledky vědeckých experimentů v takovém zařízení by byly zajímavé, ale musíme si to tady v Čechách postavit sami."
A tak se pustil do stavby. Dnes už má jeho kabina za sebou první testy ve vodě jednoho zatopeného lomu, čeká na dovybavení technikou a definitivní umístění na dno. Na břehu v bývalých výrobních objektech vzniká řídicí centrum stanice, školicí středisko a ubytovací zázemí.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan A. Novák
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



