Chlubí se, že jsou globální jedničkou s více než sedmdesátiprocentním podílem na prudce rostoucím trhu s drony. Výrobky čínské DJI opravdu létají nad všemi kontinenty. Hlídají chráněná zvířata, monitorují průmyslové celky nebo třeba kontrolují pobřežní vody před piráty. Dalo by se říci, že jim neunikne ani myš. Kdyby tedy v samotném ústředí firmy těchto "myší" nebylo minimálně 45 a DJI nepustili žilou v objemu jedné miliardy juanů − téměř 150 milionů dolarů. Především v podobě přijímání úplatků za odebírání předražených a nekvalitních komponent pro stavbu dronů.
DJI má kvůli tomu o 20 procent vyšší náklady a čínská policie o 29 vyšetřovaných více (zbylých šestnáct zainteresovaných dostalo jen výpověď).
V posledních měsících se nicméně ukazuje, že tento typ byznysových podvodů má v čínské ekonomice téměř pandemický charakter. Podvodům a neloajalitě zaměstnanců čelí prakticky každá velká čínská firma a snaha těmto aktivitám zamezit připomíná záměr ucpat rukama rozpadající se hráz. A kupodivu se tento trend nevyhýbá ani čínským technologickým šampionům. Tedy firmám, které by Západ chtěly "nejen dohnat, ale i předehnat".
S nějakou formou korupce nebo rozkrádání se podle stále častějších zpráv potýká v podstatě každý čínský technologický kolos. Didi Chuxing, což je čínská verze sdílené dopravy à la Uber, v uplynulých dvanácti měsících propustila kvůli korupci více než osmdesát lidí. Ještě o devět více jich policii předala hongkongská Meituan Dianping provozující rozvoz jídla. V ByteDance, což je internetová mediální firma stojící za dnes ultrapopulárním TikTokem, zase mezi jinými v prosinci odhalili v marketingovém oddělení zaměstnance, kteří od reklamních agentur zinkasovali za její upřednostňování ve výběrových řízeních na 700 tisíc dolarů.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později