Lidská síla už v zemědělství nebude potřeba. Roboti na rozdíl od člověka sázejí či sejí ve správnou chvíli a na ideálním místě, zalévají adekvátním množstvím vody a přidávají hnojiva jen v případě, že je rostlina potřebuje. Zajistí sklizeň, a dokonce přitom na půdě napáchají méně škod než lidé. Také se umí postarat o dobytek. Zvládnou podojit krávy, nakrmí je vhodnou směsí, očistí jim vemena, vykartáčují srst a zkontrolují jejich zdravotní stav.
Právě tak vypadá digitální revoluce v evropském agrárním sektoru a nástup takzvaného precizního či přesného zemědělství, které se o moderní technologie opírá. Nejde přitom o vidinu budoucnosti, ale o praxi v již fungujících agrárních podnicích. Jen v Česku pracuje už zhruba 250 dojicích robotů. Mezi dobytkem v kravínech se také prohánějí automatické čističe podlah, které odsávají kejdu a odváží ji pryč. A pokrok je vidět i na tuzemských polích, která brázdí traktory připojené k internetu.
"Čeští zemědělci patří ke světové špičce ve využívání moderních technologií. Přibližně tři čtvrtiny tuzemských agrárníků některý ze systémů přesného zemědělství používají," uvádí Veronika Hlaváčková, ředitelka Institutu pro vzdělávání v zemědělství.
Některé zahraniční podniky jdou ale mnohem dál. Například britský projekt Hands Free Hectare má za sebou již druhou úspěšnou sklizeň hektarového pozemku, na kterém nepracují žádní lidé, ale roboti. Za projektem stojí britská univerzita Harper Adams ve spolupráci se společností Precision Decisions a jedná se o první zcela robotizovanou farmu na světě. V roce 2017 se zde bez přítomnosti člověka na poli sklidilo pět tun ječmene, ze kterého pak vznikl unikátní gin. Loňská úroda čítala 6,5 tuny pšenice.
Co je precizní, to je ekologické?
Přestože podobné projekty jsou zatím ve fázi experimentů, v budoucnu se zemědělství bez moderních technologií neobejde. Roboti nahrazují chybějící lidské pracovní síly v oboru, satelity ulevují zemědělcům i úřadům od papírování a chytré aplikace informují o stavu půdy i zvířat. Farmáři díky nim mohou mimo jiné zjistit, kolik hnojiva nebo pesticidů mají použít, aby pomohli polním plodinám v růstu a zároveň neohrozili krajinu. Takzvané precizní zemědělství má proto potenciál stát se synonymem ekologického zemědělství.
"Robotizace, koneckonců jako celé precizní zemědělství, umožňuje razantně redukovat vstupy, především spotřebu pesticidů a vody. Dokonce i systémy, které slouží k přesné aplikaci herbicidů, jich použijí mnohem méně než konvenční postřikovače," vysvětluje odborník na ochranu životního prostředí Vojtěch Kotecký z pražského institutu Glopolis.
Farmáři technologické novinky vítají. Pesticidy mají totiž negativní vliv na kvalitu půdy, a navíc hubí hmyz a s ním i další zvířata, která se jím živí. Díky robotům tak lze ušetřit nejen peníze za nákup chemických látek, zejména herbicidů, které ničí plevel, ale také obhospodařovanou krajinu. "Česká spotřeba herbicidů sice mezi roky 2009 a 2016 klesla o 19 procent, nicméně robotizace by mohla přinést ještě podstatně dramatičtější snížení," dodal Kotecký.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později