Ukrajina si v příštím roce připomene svržení režimu bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. A také anexi Krymu, ruskou agresi na Donbasu, asociační dohodu s EU nebo zrušení víz do Evropské unie. Rok 2019 také do značné míry rozhodne o tom, zda všechny oběti, které Ukrajina přinesla, měly smysl, či zda země sklouzne opět k autoritářství. Rozhodovat budou volby, v březnu v nich voli­či vyberou prezidenta, v říjnu určí složení nového parlamentu.

"Nic moc dobrého od příštího roku nečekám. Volby jsou u nás prakticky pokaždé soutěží v populismu. Současně to je ale i naděje. Naším problémem je, že politici výrazně zaostali za společností v tempu změn. My, dobrovolníci, kteří jsme si prošli Majdan a následně válku na Donbasu, jsme přenechali politiku starým strukturám. Teď nastane šance to změnit," říká právník Vjačeslav Lichačev, který pracuje v organizaci SOS Vostok, pomáhající uprchlíkům z Donbasu.

Dobrovolníci jako on v kritických chvílích roku 2014 vlastně nahrazovali nefungující státní struktury. Od zásobování armády spacáky, ponožkami, neprůstřelnými vestami po koordi­naci ubytování pro více než 1,5 milionu lidí, kteří utekli před válkou na východní Ukrajině.

Svržení režimu prezidenta Viktora Janukovyče bylo především jejich zásluhou, nikoli tehdejší oficiální opozice. "Dobře si pamatuji tehdejšího hlavního opozičníka Arsenije Jaceňuka, který nám po začátku protestů říkal, že to nemá šanci, že nemají peníze ani lidi, a proto po týdnu budeme muset kyjevský Majdan vyklidit. Tehdy mi to dávalo smysl. Jenže dva dny před plánovaným koncem protestů v noci z pátku na sobotu policie mimořádně brutálně rozehnala pár stovek studentů, kteří zůstávali na náměstí. Rozhořčení bylo takové, že politici nad hnutím ztratili kontrolu a do značné míry tomu tak bylo až do konce," říká západní diplomat, který tehdy pracoval v Kyjevě.

"Když Janukovyč padl, politici se nás opravdu báli. Já jsem třeba mohla přijít na zasedání parlamentní komise, která řešila, co dělat s anektovaným Kry­mem, a seřvat poslance za to, že jejich návrh zákona je úplně nesmyslný. A oni mě do­konce poslouchali a udělali nějaké změny," říká Alexandra Dvorecká. Rodačka z krymského Simferopolu musela utéct do Kyjeva a dnes také pomáhá nuceným přesídlencům.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.