Po řeckém kolapsu před sedmi lety se Evropa často ptá: Kdo bude další? Ohrozí nás svojí zadlužeností a ekonomickými problémy někdo jiný? Často je jako kandidát na hlavní roli v příštím dějství evropské krize zmiňována Itálie, případně Španělsko. Rok 2017 ale odhalil nepříjemné překvapení mnohem dál na východě. V Turecku.

Turecká lira rekordně klesala, v srpnu oproti dolaru ztratila ve srovnání se začátkem roku 47 procent hodnoty. Průmyslová produkce loni meziročně poklesla o 2,7 procenta. Inflace v září dosáhla 25 procent, nejvíce za patnáct let. Prodej automobilů během prvních šesti měsíců roku 2018 klesl oproti předchozímu roku o deset procent. Turecké hospodářství zažívá krizi. Nezaměstnanost je v Turecku na 11 procentech, ale ve věkové skupině 18 až 24 let je to 21 procent.

Přičinil se i americký prezident Donald Trump: zvýšil cla na dovoz tureckého hliníku do USA o 20 procent a na dovoz ocele o 50 procent.

Zlo, plodící inflaci

Osmdesátimilionová země sice neplatí eurem a není ani v Evrop­ské unii, přesto Evropu její problémy znepokojily, neboť některé velké evropské finanční ústavy se v Turecku angažují. Největší španělská banka BBVA je polovičním vlastníkem Garanti Bank, třetího největšího tureckého finančního ústavu. UniCredit Bank vlastní ze 41 procent Yapi Kredi, čtvrtou největší tureckou banku. BNP Paribas má podíl 72,5 procenta v bance TEB.

Turecko má vysoký zahraniční dluh, relativně nízké devizové rezervy a setrvalé deficity běžného účtu. Investoři se začali země bát také kvůli tomu, že centrální banka ztrácí svoji nezávislost a je pod tlakem autoritářského prezidenta Recepa Erdogana. Ten nesnáší zvyšování úrokových sazeb a opakovaně se nechal slyšet, že tuto politiku považuje za zlo plodící inflaci. K uklidnění trhů nepřispěla ani podezření z nepotismu. Ministrem financí je totiž Berat Albayrak, Erdoganův zeť.

V kritické situaci ale v závěru roku převážil pragmatismus. Na konci září centrální banka za Erdoganova mlčení konečně přikročila k tomu, k čemu ji experti ze zahraničí vyzývali už dlouho. Zvýšila úrokovou sazbu o 6,25 procentního bodu.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.