Máme za sebou další rok, který boural teplotní rekordy. Planeta se zahřívá a nejde jen o stoupající průměrné teploty v několika posledních letech, její obyvatele trápí stále častější extrémy počasí. V letních měsících zasáhly vlny neobvyklého horka prakticky celou severní polokouli. V Alžírsku naměřili vůbec nejvyšší teplotu na africkém kontinentu v historii měření. Ve městě Ouargla v severní části Sahary vystoupala rtuť teploměru na 51,3 stupně Celsia. Vlny veder na začátku léta zabily desítky lidí v Kanadě a v Japonsku. V jižní Evropě, ve Skandinávii a na podzim i v USA řádily lesní požáry. Ve větších nadmořských výškách pak tály ledovce. Švédský ledovec Kebnekaise dokonce ztratil čtyři metry na výšku a následně i titul nejvyššího vrcholu v zemi. Londýňané začátkem srpna vykupovali obchody s větráky a klimatizací a Irové zase v létě zřejmě pod náporem vedra vypili mnohem více piva než ve stejném období v předchozích letech.
Co extrémní vedra způsobilo? Na to mají klimatologové nejčastěji jednu odpověď: klimatická změna. Podle vědců z Oxfordské univerzity je příčina jasná a právě globální oteplování letos v létě až zdvojnásobilo šanci na vlnu extrémních veder v Evropě.
A protože se s globálním oteplováním lidstvu zatím nedaří úspěšně bojovat, budou si muset lidé podle odborníků na vyšší teploty začít rychle zvykat. "V minulosti jsme měli takovou vlnu veder jednou za deset let, ale teď je máme tak každé dva roky. To je opravdu znamení změny klimatu. Vlny veder nemusí být nutně intenzivnější, ale zato jsou stále častější," všímá si například Francois-Marie Bréon, klimatolog z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum. Souhlasí i Jean Jouzel, další francouzský odborník na klima a bývalý místopředseda Mezinárodního panelu pro změnu klimatu. Podle něj budou do roku 2060 extrémně vysoké teploty, jako třeba ty před patnácti lety, kdy v Evropě zemřely desítky tisíc lidí, novou letní normou. "Je to skutečně, jako bychom vstoupili do nového světa," citoval ho v srpnu americký deník New York Times.
Blížíme se ke katastrofě
O klimatické změně se stále častěji mluví jako o něčem, co promění životy mnoha lidí. Týká se to obyvatel nejteplejších oblastí světa, jako je například Blízký východ, které se stanou podle některých předpovědí v tomto století kvůli suchu a neúnosným teplotám zcela neobyvatelnými. V Africe se už teď kvůli nedostatku srážek a horku, které komplikuje zemědělskou výrobu, dávají někteří lidé do pohybu a "klimatický uprchlík" je stále častěji opakovaný pojem.
Naposledy před vlnou migrace, kterou by v budoucnosti mohlo zvednout zhoršující se klima, varoval bývalý americký ministr zahraničí John Kerry. "Představte si, co se stane, když v severní Africe dojde voda, a tím pádem se zastaví produkce potravin. Hordy lidí budou na severu Středozemního moře klepat na dveře. Míříme ke katastrofě, pokud velmi rychle nezareagujeme na některé život ohrožující výzvy, kterým čelíme," prohlásil Kerry v polovině listopadu v Londýně.
51,3 °C
Takový je nový teplotní rekord na africkém kontinentu. Naměřili ho letos na severu Sahary.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později