Nákup firmy v zahraničí bývá pro Čechy zkouškou. Mezinárodní obchody komplikují rozdílné zákony i zvyklosti. "V Evropě akviziční smlouva mívá 30 nebo i 60 stran, Turek ji čeká dvoustránkovou," říká Pavel Říha, specialista na fúze a akvizice z advokátní kanceláře Forlex. Ta v posledních třech letech pomáhala zhruba s padesátkou akvizic. Kromě Česka a Evropy směřoval nákupní zájem jejích klientů i na exotické trhy, jako je východní Asie, Jižní Amerika nebo Afrika.
Co by neměly české podniky opomenout, když se rozhodnou pro nákup firmy v cizině?
Začít by měly dohodou o formálním rámci postupu. V té si strany zhruba vymezí, jak dlouho a za jakých podmínek budou jednat. Je důležité dbát na to, aby se zájemce k ničemu nezavázal, dokud nemá dostatek informací. To bývá těžké, protože zájemci často jdou za svým snem, obecně vyjádřenou představou, čeho by rádi dosáhli, ale neznají detaily. Musí se seznámit jak se společností, kterou chtějí koupit, tak s právním prostředím, do nějž jdou. Takto to funguje i při akvizicích v Česku, ale se zahraničím je to ještě důležitější, protože už i takovou předběžnou dohodou může zájemce vstupovat do závazků, které by ho později mohly mrzet. Například v Německu je mnohem více rozvinutá takzvaná předsmluvní odpovědnost mimo jiné za bezdůvodné přerušení jednání. V České republice na to nejsme zvyklí, u nás je to poměrně nová a zatím neprosouzená oblast.
To znamená, že třeba v Německu by mohla i nedokončená akvizice nakonec stát zájemce miliony?
Není možné opustit jednací stůl bez dobrého důvodu. Milionové částky firmám naskáčou už jen tím, že by se v zahraničí začaly soudit. A vysoké bývají i kompenzace za nezdařené obchody. Například německá nebo nizozemská právní úprava umožňuje kompenzovat i ušlý zisk, který z neuskutečněného obchodu mohl vzejít.
Co dalšího bývá při nákupech společností mimo Českou republiku specifické?
Důležitý právní dokument, který se vyjednává na začátku jednání, je dohoda o mlčenlivosti. Také nároky na její rozsah se mezi zeměmi i jednotlivými sektory různí. V zahraničí se daleko častěji než v Česku vstupuje do veřejně obchodovaných firem − buď jde o společnosti kotované na burze, nebo mají dluhopisy na burze a podobně. Vyzrazení informací z jednání tak může vyvolat nečekaný pohyb kurzu cenných papírů a způsobit obrovské škody.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později