Je tomu 30 let, co se závazně rozhodlo o výstavbě metra D, a je tomu také 13 let, co bylo déčko kompletně dokončeno. Alespoň v představách komunistů, kteří si v roce 1988 rozplánovali dostavbu pražské podzemky: "Pražské metro, stavba československo-sovětské spolupráce, je páteří městského systému hromadné dopravy. V roce 2005, kdy pracovníci Metrostavu skončí jeho III. etapu, bude mít pražská podzemní dráha 70 km tunelů a 66 stanic," psala tehdy tisková agentura ČTK. V roce 1995 se mělo poprvé kopnout do země na modré trase a pak už to mělo jít ráz na ráz: "První úsek déčka protne na trase A stanici Jiřího z Poděbrad a na trase C stanici Mládežnickou nebo Budějovickou. V dalších letech na něj naváže část D2 ve směru Zálesí − Masokombinát Písnice. Část D3 dovrší III. etapu výstavby pražského metra v severním směru. Od stanice Jiřího z Poděbrad projde stanicí Zápotockého nebo Palmovka a zamíří do Letňan." Z Mládežnické je dnes už Pankrác a ze Zápotockého Českomoravská, na metro D se však ani nesáhlo.
Slibování déčka je už roky nezbytnou výbavou všech pražských politiků. Tyto komunální volby je ale opravdu "předéčkováno". "Začneme stavět metro D," slibuje pražský lídr ANO Petr Stuchlík. "Zahájíme stavbu metra D," říká kandidát ČSSD Jakub Landovský. "Prioritou musí být výstavba metra D," říká lídr Prahy sobě Jan Čižinský. "Praha nutně potřebuje metro D," tvrdí jednička ODS Bohuslav Svoboda. "Potřebujeme metro D," přizvukuje lídr TOP 09 Jiří Pospíšil.
Slibů je okolo obří stavby, která zdaleka není důležitá jen pro Pražany, více než dost. Reálně se ale dělá velmi málo, některé kroky politiků budoucnosti déčka naopak spíše škodí.
V deváté pětiletce
První smysluplné plány na pražské metro sahají do první republiky, kdy v polovině roku 1926 předložili inženýři Vladimír List a Bohumil Belada první konkrétní projekt sítě pražské podzemní dráhy po vzoru Berlína, Paříže, Londýna či Milána. Už zde najdeme i navrženou čtvrtou trasu, a to v linii nádraží Bubny − hlavní nádraží − Pankrác. Náklady na celou dopravní síť měly dosáhnout 111 milionů korun.
Reálně byla stavba podzemky zahájena v roce 1937, ale po válce všechny československé plány přešly do sovětské režie. Dne 9. května 1974 generální tajemník KSČ Gustáv Husák slavnostně otevíral první úsek céčka Kačerov−Sokolovská (dnes Florenc), který zkušebně jezdil už od ledna toho roku.
Komunisté, kteří se nemuseli příliš zabývat soukromým vlastnickým právem a mnoha účastníky stavebního řízení, postupovali ve výstavbě velmi rychle, zhruba po dvou kilometrech ročně. V květnu 1976 uložil XV. sjezd KSČ zabezpečit do konce roku 1980 provoz na 20 kilometrech podzemní dráhy, což se stalo skutečností. A jak se množily stanice na trasách A, B a C, brzo došlo i na plánování déčka.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později