Představte si, že byste místo drahého benzinu do nádrže auta sypali cukr. Nebo dokonce odpadky z kuchyně. Vypadá to divně, ale opravdu se na tom pracuje. Stačí jediné: přimět bakterie, aby se proměnily v mikrobiální palivové články.

Myšlenka udělat z mikroorganismů malé elektrárny není nová. Zřejmě první, kdo se o to pokusil, byl britský botanik Michael C. Potter. Roku 1911 zavedl elektrody do kultury kvasinek a skutečně se mu podařilo naměřit elektrické napětí. Šlo však o nepatrné hodnoty a ve vědeckém světě to nevzbudilo žádnou pozornost − i navzdory tomu, že o 20 let později Branet Cohen sériovým propojením většího množství článků získal napětí 35 voltů. Podobně se vedlo i jejich následovníkům. Teprve energetická krize v 70. letech způsobila obrat.

Laboratoř fungující miliardy let

Využití organismů k přímé výrobě elektřiny vypadá spíš jako kuriozita, ale myšlenka má velmi racionální základ. Komplikované biochemické cykly probíhající v živých buňkách jsou (velmi zjednodušeně řečeno) založené na výměně elektronů mezi molekulami. Protože však buňkám nejde o elektřinu, ale o budování svých složitých struktur z jednoduchých molekul, tak na výstupech cyklů žádné elektrony nenajdeme. Ty, které se během jejich průběhu uvolní, jsou zase využity a konečná "elektrická bilance" procesu je neutrální. Teoreticky ale stačí malý zásah, aby se ze stroje na výrobu komplikovaných molekul stala elektrárna − stačí do ní vstoupit tam, kde se elektrony uvolňují.

Buňky vykazují vysokou účinnost při přeměně energií. Miliardy let pokusů a omylů je naučily, že plýtvání se nevyplácí.

To se ovšem snadno řekne, ale hůř provede, protože mluvíme o neviditelném světě, kde se rozměry měří v mikronech. Takže proč se o to snažit, když k energii vedou snazší cesty?

Důvod je jediný, zato ale zásadní: účinnost. Při získávání elektřiny z fosilních paliv a jaderných reaktorů se pohybuje okolo 40 procent, komerční fotovoltaické články nabízejí jen 16 až 20 procent, u ostatních alternativních zdrojů je to většinou ještě horší. Naproti tomu účinnost přenosu energie v některých fázích biochemických cyklů je více než 90 procent. Proč tolik?

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-66270760-bakterie-a-kvasinky-misto-drahych-elektraren