Premiér Andrej Babiš se nechal opakovaně slyšet, že dostavba jaderné elektrárny Dukovany je "triviální". Na ministerstvu průmyslu a obchodu to ale tak nevidí a horlivě pracují. Do konce září mají Babišovi předložit analýzu všech možných variant výstavby jaderných bloků, aby vláda mohla do konce roku rozhodnout. "Počítám s tím, že budu vypisovat výběrové řízení. Ještě minulá vláda přijala rozhodnutí, že do konce roku se musí rozhodnout o modelu a na jeho základě se vypíše výběrové řízení," prohlásila ministryně průmyslu Marta Nováková v nedávném rozhovoru pro Ekonom (Ekonom 30/2018).
Do výběrového řízení se jistě přihlásí několik firem. Stát jich už před časem oslovil šest: ruský Rosatom, americký Westinghouse, čínskou skupinu CGN, jihokorejskou KHNP, francouzsko-japonské konsorcium Atmea a francouzskou firmu Areva.
Ale podle současné pozice těchto společností na trhu dodavatelů jaderných komplexů je čím dál jasnějším favoritem Rosatom. Jeho jaderné elektrárny nyní zjevně kralují po celém světě a ve východní Evropě speciálně. Podle dat Světové jaderné asociace má Rusko rozestavěno či naplánováno v různých zemích 39 nových reaktorů. V závěsu je Čína už jen s 15 projekty. A dále paběrkuje Jižní Korea se šesti, Francie s deseti a Spojené státy se dvěma reaktory.
Jaderná diplomacie Kremlu
Ruskému jadernému apetitu odpovídá i výroční zpráva Rosatomu za minulý rok, kterou firma zveřejnila v srpnu. Tržby jí vzrostly o 10,2 procenta na 967 miliard rublů (zhruba 14,2 miliardy dolarů), z toho zahraniční příjmy o 9,4 procenta na 6,1 miliardy dolarů. "V roce 2017 Rosatom pokračoval v globální expanzi. Jedenáct mezinárodních smluv bylo podepsáno a dosaženo 16 dlouhodobých závazků. Objem zahraničních zakázek na příštích deset let je odhadován na 133,5 miliardy dolarů," píše se ve zprávě.
Z 28 zemí v roce 2013 Rosatom pronikl do 44 států v roce 2016. Mezi nimi je i Česká republika. Rosatom zde podle své zprávy zajišťuje "dodávky jaderného paliva, produkty a služby pro radiační technologie a údržbu a modernizaci". Právě to poslední slovo může brzo znamenat i něco jiného než pár milionů za pomoc se starými sovětskými reaktory.
Dostavba dvou jaderných bloků v Dukovanech může být byznys za více než 200 miliard korun.
Ruský nástup v jádru nedávno popsal i časopis Economist titulkem "Rusko je lídrem v exportu jaderné energie". Důvodem je, že design ruských reaktorů je levný a rizikový byznys podporuje výrazně stát. Proti tomu někdejší premianti jsou na tom špatně. Francouzská Areva (nyní Orano) začala v minulé dekádě stavět jen dva reaktory − ve Finsku a Číně. Oba dva jsou zpožděné a drahé. Jihokorejci z KEPCO čelí domácí nevraživosti vůči jádru a americký Westinghouse se probírá z bankrotu.
Jedinými reálnými konkurenty Rusů jsou Číňané, ale spíše mimo Evropu. Na kontinentu se účastní jen výstavby kontroverzní britské elektrárny Hinkley Point.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později