Firmy Pamco Int. a Aviaspectech nelegálně dovezly zbraně z Ukrajiny, přesto mohou obchodovat dál

Vývoz zbraní z České republiky loni meziročně klesl, přibylo ale firem, které se obchodováním se zbraněmi zabývají. Ke konci roku 2016 mělo povolení od ministerstva průmyslu a obchodu k tomuto byznysu 253 právnických a fyzických osob, o rok později jich bylo 262 a k letošnímu 10. srpnu stoupl jejich počet na 278.

Mezi nimi jsou stále i firmy Pamco Int. a Aviaspectech, které v minulosti podváděly a nelegálně do Česka dovezly vojenský mate­riál z Ukrajiny. Představitelé těchto společností z doby, kdy k nezákonnému obchodu došlo, byli loni odsouzeni k podmíněným trestům a soud jim uložil i zákaz působení ve statutárních orgánech obchodních společností. Jeden z nich však firmu Aviaspectech dodnes ovládá. "Považuji za znepokojivé, že lidé s pochybnou minulostí mohou nadále v tomto oboru podnikat," říká pirátský poslanec a místopředseda výboru pro obranu Jan Lipavský.

Této situaci přitom mohla zabránit změna zákona, kterou před třemi lety inicioval Národní bezpečnostní úřad. Ten ze zákona prověřuje členy statutárních orgánů firem, jež o povolení k obchodu se zbraněmi žádají. NBÚ v roce 2015 navrhl, aby podmínkou pro udělení povolení byla i bezpečnostní prověrka osob s "rozhodujícím vlivem" na žádající firmy. Návrh ale narazil na odpor zbrojařů a spadl ve sněmovně pod stůl.

Z Ukrajiny do Alžírska přes Kunovice

K nelegálnímu dovozu vojenského materiálu došlo podle rozsudku zlínské pobočky Krajského soudu v Brně, který má Ekonom k dispozici, v létě 2014. Firmy Pamco Int. a Aviaspectech tehdy podle soudu "konspirativním způsobem" dovezly do Česka z Ukrajiny náhradní díly na samohybné protiletadlové systémy Kvadrat a Šilka sovětské výroby, které chtěla společnost Pamco Int. posléze dodat alžírskému ministerstvu obrany. Celkem šlo o 680 kusů transformátorů, rezistorů, cívek a dalších převážně elektronických součástek v hodnotě 246 tisíc dolarů, tedy více než 5,4 milionu korun.

Pamco Int. a Aviaspectech dovezly "konspirativním způsobem" náhradní díly za více než pět milionů.

Firmě Pamco Int. se podle výpovědi tehdejšího předsedy představenstva Vratislava Másla nedařilo požadované díly sehnat, a proto na jaře 2014 oslovila všechny poten­ciální obchodní partnery. Na poptávku zareagoval Alexandr Titov, jednatel a majitel společnosti Aviaspectech, který podle soudních dokumentů opatřil požadované zboží u svých ukrajinských partnerů.

Na jeho dovoz ale neměl licenci; vedle obecného povolení k obchodování s vojenským materiálem musí mít obchodníci i zvláštní souhlas, který Licenční správa ministerstva průmyslu uděluje pro každou jednotlivou transakci se zeměmi mimo Evropskou unii.

"Důvody, proč si společnost Aviaspec­tech pro tento obchod neobstarala příslušnou licenci, soudu nejsou známy. Je však zřejmé, že licence na dovoz náhradních dílů touto společností z Ukrajiny vydána nebyla," uvádí se v rozsudku.

Jaké zboží?

Objednané náhradní díly dorazily 22. srpna 2014 do Česka, konkrétně do skladu firmy Aircraft Industries v Kunovicích. Tato okolnost je vzhledem k historii obou společností pozoruhodná: firmu Pamco (v roce 2000 přejmenovanou na Pamco Int.) založil v roce 1993 jeden z nejvlivnějších hráčů v českém zbrojním byznysu Pavel Musela. O pět let později koupil Musela výrobce letadel Let Kunovice a přejmenoval jej na Aircraft Industries. Už v roce 2008 ale prodal nadpoloviční podíl ruskému metalurgickému koncernu UGMK oligarchy Iskandera Machmudova. Ve stejném roce Musela při lovu za dosud nevyjasněných okolností spadl z posedu, ochrnul a přišel o paměť. Jeho bratr Karel Musela v roce 2011 přímo v areálu Aircraft Industries zastřelil dva manažery této firmy − a bývalé společníky svého bratra z Pamca − Petra Veselého a Pavla Vacha, načež spáchal sebevraždu.

Veškeré rozhodování provádí obžalovaný Titov. Jednatel vystupuje fakticky jako nastrčená osoba.

Alexandr Titov je podle zdrojů ze zbrojní branže spojen s ruskými vlastníky firmy Aircraft Industries, do jejíhož skladu v Kunovicích nechal přivézt součástky z Ukrajiny. Bývalý armádní důstojník Vratislav Máslo byl na začátku tisíciletí členem týmu na ministerstvu obrany, který připravoval profesionalizaci české armády, a v letech 2003 až 2005 řídil státní podnik Lom Praha, který opravuje letadla a vrtulníky.

Odsouzeni nadvakrát

U soudu zvolili zástupci obou firem rozdílnou strategii. Vratislav Máslo tvrdil, že o nelicencovaném zboží nic neví, zatímco Alexandr Titov se hájil tím, že součástky, které pro Pamco Int. slíbil dodat, do Česka vůbec nedorazily a o uskutečněné dodávce z Ukrajiny nemá žádné informace. Krajský soud tato tvrzení odmítl s tím, že všichni obžalovaní spolu ještě před dodáním zásilky o celé věci komunikovali e-mailem a Titov se následně pokusil obchod zlegalizovat opatřením fiktivních smluv s bulharskou a kyperskou firmou.

V říjnu 2016 ale soud všechny obžalované zprostil obžaloby, protože žalované skutky nepovažoval za trestný čin. Vrchní soud v Olomouci, kam se odvolala státní zástupkyně, tento výrok označil za "nonsens" a případ vrátil soudcům do Zlína, kteří už napodruhé Másla, Titova a obchodní referentku společnosti Pamco Int. uznali vinnými a v dubnu 2017 je odsoudil k 1,5 roku vězení podmíněně odloženému na dva roky. Máslo s Titovem také dostali zákaz výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních společnostech na dva a půl roku a třísettisícovou pokutu (odvolací Vrchní soud v Olomouci ji loni v prosinci snížil na 200 tisíc). Vrchní soud také zrušil trest pro obě firmy, které jako právnické osoby čelily obžalobě z krácení DPH, neboť podle zákonů platných v době nelegálního dovozu nešlo o trestný čin.

Jak na osoby s rozhodujícím vlivem

Podle obchodního rejstříku skončil Vratislav Máslo jako předseda představenstva společnosti Pamco Int. v květnu 2015, zatímco Alexandr Titov přestal být jednatelem Aviaspectechu už o sedm měsíců dříve. Titov je nicméně od založení společnosti Aviaspectech v roce 2013 jejím společníkem se 100procentním vkladem a firmu ovládá, přestože na pozici jednatele působí už někdo jiný. "Veškerá jednání a rozhodování ve společnosti provádí nadále obžalovaný Ing. Titov. Jeví se tedy, že jednatel společnosti zde vystupuje jen zcela formálně jako fakticky nastrčená osoba," napsal v rozsudku z prosince 2017 olomoucký soud.

Na situaci takzvaných bílých koní mezi obchodníky se zbraněmi upozornil v roce 2015 NBÚ v souvislosti s výbuchy muničních skladů ve Vrběticích. V říjnu a prosinci 2014 v tamních skladech explodovalo zhruba 60 tun střeliva, které tam skladovalo několik firem. "Zkušenost máme takovou, že se zákon obchází, například když jsou tam jednatelé naprosto formálně, jen proto, že disponují bezpečnostní prověrkou z minulosti. Poslední kapkou byla kauza Vrbětice, kdy jsme narazili na další podobný případ, a proto jsme se s tím rozhodli něco udělat," řekl v roce 2015 Právu tehdejší ředitel NBÚ Dušan Navrátil.

Prostřednictvím sociálnědemokratických poslanců se NBÚ pokusil prosadit novelu zákona, která by mezi prověřované představitele firem zahrnula i osoby, které mají na chod těchto společností rozhodující vliv. Novela prošla na jaře 2015 prvním čtením a jednal o ní výbor pro obranu. Pak ji ale poslanci dva roky ignorovali, takže s koncem volebního období v roce 2017 skončilo i její projednávání. "Velmi proti novele brojil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek i Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu," vzpomíná tehdejší člen výboru pro obranu za ČSSD Antonín Seďa. Zbrojařům ani ministrovi se nelíbilo, že by prověrky dopadly i na zahraniční vlastníky českých firem. "Bylo by absurdní, aby prověrky absolvovali třeba akcionáři společnosti Honeywell nebo majitelé brazilské společnosti CBC, která vlastní výrobce munice Sellier & Bellot," říká šéf zbrojařské asociace Jiří Hynek.

Společnosti Pamco Int. i Aviaspectech tak nadále figurují na seznamu držitelů povolení k obchodu s vojenským materiálem. Na dotaz, zda ministerstvo průmyslu a obchodu v důsledku trestního řízení tyto firmy prověřovalo, odpovědělo tiskové oddělení resortu pouze výčtem podmínek pro udělení povolení podle zákona o obchodu s vojenským materiálem. NBÚ v současnosti už změnu legislativy nechystá.