Aby si psycholog a poradce Jakub Franc své cesty užil, stává se vždy co nejvíce součástí neznámé komunity lidí, nejlépe na co nejodlehlejších místech od civilizace. S domorodci žije jejich životem, bydlí s nimi, podílí se na přípravě jídel. Takže už ochutnal třeba polévku z kobry, tlačenku z beraních varlat i fugu.
Poprvé vyrazil do světa autostopem v patnácti. "Dostal jsem se tak třeba na Sicílii, do Paříže nebo za polární kruh v Norsku. Ale byl jsem tam trochu za bezdomovce, neměl jsem totiž moc peněz na útratu."
Zlepšilo se to až na vysoké škole, to už si vydělal na letenku a jeho první mimoevropská cesta mířila do východní části Indie do Ladakh. "Byl jsem poprvé v kultuře, která mi byla úplně cizí. Ale pomohla mi během dvou měsíců uvědomit si, z jaké kultury pocházím já," míní, že tehdy začala jeho láska k Asii. Rád tam nyní jezdí s rodinou − manželkou a třemi malými dětmi. "Dřív bylo hodně času a málo peněz na cestování, teď už bych peníze i měl, ale s tím časem je to horší."
Pracuje většinou pro nadnárodní firmy v oboru user experience design. Jako klinický psycholog umí poradit, jak musí vypadat webové stránky, IT programy, design budov či výstava, aby působily na lidi příznivě. "Služebně jsem byl v USA, Číně či Tchaj-wanu," říká.
Kjóto: Adrenalin nad talířem fugu
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později