Nastupuje vláda střetu zájmů. Transparency International chce, aby Babišovu roli v Agrofertu posoudila Evropská komise

Československé a české vlády po roce 1989 měly různá přízviska. Hned ta první byla vládou národního porozumění, následovala méně známá vláda národní oběti. Některé názvy kabinetů budí zpětně už jen úsměv. Třeba koalice premiéra Petra Nečase, kterou pohřbily korupční skandály, se jmenovala "vláda rozpočtové odpovědnosti, vláda práva a boje proti korupci".

Jak by se ale mohla jmenovat patnáctá česká vláda, která tento týden nastoupila do úřadu pod vedení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše? Nejspíše vláda střetu zájmů.

Vlastní Babiš stále Agrofert?

"Babišův Agrofert a jeho investiční fondy působí už v tolika sektorech, že by se musel z rozhodování vylučovat pořád. To není nic nového, ale výčet těch momentů je nekončící," říká ke střetu zájmů premiéra, který vybudoval obří agrochemické impérium Agrofert, ředitel české pobočky neziskové organizace Transparency International David Ondráčka.

Transparency tvrdí, že Babiš stále ovládá Agrofert, a proto se organizace chystá podat podnět za přestupek, neboť tak Babiš má stále kontrolu nad významnými médii, což zákon zakazuje. Co je vážnější, Transparency chce hnát holding k odpovědnosti v Bruselu a nechat Babišův střet zájmů posoudit Evropskou komisí.

Agrofert se brání, že od února 2017, kdy Babiš vložil akcie do svěřenských fondů, jej premiér nemůže nijak úkolovat.

Transparency ale nyní přišla s novým zjištěním. Ve slovenském Registru partnerů veřejného sektoru, který je oproti českým rejstříkům otevřenější, je uveřejněn i záznam Agrofertu, který má na Slovensku spoustu podniků. Záznam obsahuje jména pěti ovládajících osob Agrofertu. Čtyři z nich jsou odvolatelní osobou pátou, která je zároveň neodvolatelná. Touto ovládající osobou a jedním z konečných uživatelů výhod je právě Babiš. "Andrej Babiš tak Agrofert stále ovládá a je jeho skutečným majitelem," říká Ondráčka. Agrofert to odmítá. "Jde o mylnou a nepravdivou interpretaci. Jde o účelové zaměnění dvou právních termínů. Pan Andrej Babiš je ve slovenském registru partnerů veřejného sektoru uveden jako "konečný uživatel výhod" ve vztahu ke slovenským společnostem koncernu Agrofert. Tento pojem není možné zaměňovat s takzvanou ovládající osobou. Pan Babiš není ovládající osobou slovenských společností koncernu Agrofert," píše se ve stanovisku Agrofertu.

Podle Transparency International Babiš dál ovládá Agrofert. Prověřit to má Evropská komise.

Kdo má pravdu, bude asi poměrně brzo jasné. Transparency chce totiž v praxi prozkoušet novelizovaný zákon o střetu zájmů z počátku minulého roku, který si získal přezdívku lex Babiš.

K obecné definici, že "veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce", tam tehdy přibyla nejrůznější další omezení. Jeden "antibabišovský" paragraf se například týkal jeho vlastnictví mediálního domu Mafra. Podle zákona Babiš musel "ukončit provozování rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydávání periodického tisku". Pokud by ovšem nadále holding ovládal, jak tvrdí neziskovka, tento paragraf by porušoval a hrozila by mu pokuta až 250 tisíc korun.

Mnohem horší je ale druhý "antibabišovský" paragraf, který zapovídá nenárokové dotace a pobídky firmám, kde politik vlastní více než 25procentní podíl. Tento paragraf už dopadl na některé ministry. Dosavadní šéf resortu zemědělství Jiří Milek, který vybudoval agropodnik Úsovsko, během svého působení v politice předal část svých akcií manželce, aby jeho firma kvůli střetu zájmů nepřišla o dotace.

Pokud Babiš vlastní celý Agrofert, měl by s vracením dotací velké problémy. "Podle nás je důvodná pochybnost, že Agrofert nemá nárok na unijní dotace, a to i zpětně po dobu, kdy byl Babiš ve vládě. Tento podnět také podáme a uvidíme, jak ho Evropská komise posoudí," říká Ondráčka.

Význačný klient stát

Ne všechny střety zájmů ale vyplývají ze zákona, ze kterého chce nyní Transparency Babiše prozkoušet. Zákony o střetu zájmů spíše předpokládají situaci starosty či zákonodárce s omezeným vlivem. Pokud se někde normy týkají ministrů, většinou jde o byznysmeny v úzkém sektoru, kde jsou veškeré zájmy jasné.

V případě Agrofertu je to jiné. Holding je významný dodavatel služeb a výrobků státu v nespočtu oborů. Třeba lesnictví je jedním z oborů, kde se Agrofert etabloval. Vlastní dvě významné tuzemské lesnické společnosti: Uniles a Wotan Forest. A ty prosperují. Právě kvůli obchodům se státem. Z poslední sady smluv státních Lesů ČR se soukromými těžaři jich nejvíce získal Uniles, který pod Babišem získal miliardové státní zakázky. Jen v červnu Uniles podepsal s Lesy ČR sedm smluv za statisícové částky, jednu za více než tři miliony.

Tradiční vazby na stát má Babiš i v chemii. V roce 2003 si šéf ANO postavil moderní továrnu na zpracování řepkového semene Preol a ta notně vydělává na výrobě biopaliv. Státní akciovka Čepro od Preolu odebírá už nejen biopaliva, o čemž se dosud nejvíce debatovalo. Ale nově už i aditivum AdBlue, které pomáhá snižovat emise naftových motorů (více viz Ekonom č. 24/2018).

Na chemii z Agrofertu jsou závislé také některé státní podniky, jako například Diamo, které řeší průmyslové odpady a sanace. A i ze své nejrozsáhlejší činnosti − potravinářství − dokáže Agrofert část produkce prodat státu. Třeba do státních hmotných rezerv.

Dotace do těch správných rukou

Další střet zájmů, na který zákon ne zcela pamatuje, je dotační. Dobře to ukázala poslední prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu. Týkala se Programu rozvoje venkova v období 2014 až 2020. Dotace za miliardy mají posílit výzkum, rozvoj a inovace v zemědělství a také pomoci malým a středním podnikům.

Jenže podporu pro lepší vývoj při zpracování zemědělských produktů nakonec získaly velké firmy a nejvíce peněz utržil Agrofert. Například Olma dostala 75 milionů korun na inovace ve výrobě přírodních pařených sýrů, Vodňanská drůbež stejnou sumu na "optimalizaci a inovaci v procesech porcování a balení drůbežího masa". Pro Kostelecké uzeniny pak na inovaci technologie výroby tepelně opraco­vaných masných výrobků pasterizovaných v obalu byla schválena žádost zhruba na 70 milionů korun.

Střety zájmů nové vlády

Zvětšit přes celé okno

Agrofert ovšem čerpá dotace i v dalších oblastech. Například chemička Synthesia získala v květnu podporu od ministerstva průmyslu a obchodu ve výši 19,3 milionu na výzkum "Nová aditiva pro multifunkční modifikaci polymerních povrchů". Toto ministerstvo od prosince ovládá právě hnutí ANO.

Stejně tak žádný zákon nedokáže jednoznačně oddělit politiku a zájmové organizace, které sice mají s vládou úzce spolupracovat, ale ne s ní splývat. Jenže ve vládě do křesla ministra zemědělství usedne Miroslav Toman, vysoký představitel Agrární komory. Za Hospodářskou komoru zase do kabinetu usedne její viceprezidentka Marta Nováková, bude ministryní obchodu a průmyslu.

Podle Ondráčky bude Toman dál hájit velké zemědělské firmy, Nováková zase zájmy Hospodářské komory, která dominuje dotacím pro malé a střední firmy. "Babiš navrhuje na investiční a dotační resorty za ministry lidi, kteří sice v oboru jsou dlouho, ale fungují jako lobbisté zájmových skupin, jejich zájmy budou prosazovat," varuje Ondráčka.