Finanční správa vydala za posledních pět let více než šest tisíc zajišťovacích příkazů. V předchozím srovnatelném období to byla sotva desetina. Loni připadal jeden zajišťovací příkaz na každých deset provedených daňových kontrol. Nástroj, který dokáže i fungující firmu s miliardovým obratem položit během několika hodin, se v mnohém podobá vazbě u podezřelých z trestných činů. Rozdíl je ale v tom, že o jeho vydání nerozhoduje soud, ale úředníci z finanční správy.

Zajišťovací příkaz má zabránit tomu, aby majetek z firem zapojených do daňových podvodů zmizel z dosahu českých soudů a úřadů. Využívá se hlavně při podezření na podvody s DPH, které jsou typické rychlým přesouváním peněz mezi zapojenými firmami. Jenže jak ukazují některé případy z poslední doby, i úředníci mohou střelit vedle. FAU nebo Autotrans Petrol už mají v rukou rozsudky Nejvyššího správního soudu, podle nichž úředníci při uvalování příkazů jednali nezákonně.

Když přijde do podniku zajišťovací příkaz, znamená to v lepším případě zablokování firemních účtů, v horším finanční správa odveze i majetek a obratem ho prodá v dražbě. Podnik s nálepkou "nespolehlivého plátce daně", který navíc nemá peníze na mzdy ani na placení faktur, přichází o obchodní partnery. A často končí v konkurzu.

Bez prostředků se přitom firma může ocitnout ještě dřív, než jí vůbec finanční úřad doměřil nějakou daň. "Může to být klidně na začátku daňové kontroly, kdy správce daně očekává daňový doměrek a je tam obava, že ho firma nezaplatí nebo bude obtížné zaplacení vymáhat," popisuje obvyklou praxi expertka Deloittu na daňové spory Jiřina Procházková.

Justice může přezkoumat oprávněnost zajišťovacího příkazu až zpětně. A kvůli přetíženosti soudů a složitosti daňových sporů bývá obvyklé, že konečného rozsudku se podniky dočkají až po letech.

V posledních třech letech přibývá rozsudků, v nichž soudy postup finanční správy korigují. A vedou ji k tomu, aby zajišťovací příkazy vydávala jen tam, kde k tomu má pádný důvod. Nejvyšší správní soud už tak například v minulosti rozhodl, že k vydání zajišťovacího příkazu nestačí jen to, že společnost obchoduje s rizikovou komoditou. "To bývají pohonné hmoty nebo obchodníci s cennými kovy," uvádí příklad řídící partner poradenské společnosti Grinex Richard Jahoda. Přidat se musí další důvody, například to, že podnik nemá nijak velký majetek, zato na jeho účty periodicky přichází velké sumy peněz a poté zase mizí.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.