Praha má jen tři mrakodrapy vyšší než 100 metrů. Další by mohly vyrůst ve Vysočanech nebo na Jižním Městě

City Tower, City Empiria, V Tower. To je výčet pražských budov vyšších než 100 metrů. Pouze jediná − bytový dům V Tower vysoký bezmála 104 metrů − pochází z posledních let. Pražský rekordman, 109metrová budova City Tower, se začala stavět už v roce 1985 a v letech 2005 až 2008 "jen" dostala dnešní podobu. Druhá nejvyšší stavba City Empiria (bývalý Motokov) začala vznikat dokonce ještě o deset let dříve.

Bilance posledních 20 let je jinak tristní: výškové budovy se v metropoli nestaví, a tak se primátem nejvyšší české budovy těší brněnská AZ Tower se 111 metry. "Praha je velmi nízké město. Ze čtyř pětin je dvou- až třípatrová a vysokých budov je v ní minimum. Na diskuse, zda mají v Praze stát výškové domy, je 50 let pozdě," tvrdí architekt a spoluautor návrhu Metropolitního plánu Roman Koucký. V příštích letech by se zaostávání Prahy v budování výškových budov mohlo změnit. S výstavbou mrakodrapů hned v několika pražských čtvrtích počítá Metropolitní plán, tedy dokument, který bude určovat budoucí podobu města pro příští desetiletí. A proti nejsou ani Pražané, kteří se v minulosti často vysokým věžákům bránili. Tvrdí to tedy alespoň průzkum, který prezentovalo Sdružení pro architekturu a rozvoj na konferenci o moderní architektuře v Praze pořádané na konci května.

Sdružení se ve spolupráci s výzkumnou agenturou IPSOS na začátku května ptalo tisícovky Pražanů, jaký mají na nové výškové budovy v metropoli názor. Zásadně proti bylo jen šest procent dotázaných. Naopak více než polovina (57 procent) výstavbu mrakodrapů na vybraných místech podporuje. A zhruba čtvrtina respondentů není proti za předpokladu, že výškové budovy nevyrostou v historickém centru. Zhruba na dvě poloviny se dotázaní rozdělili při otázce, jak vysoké by nové pražské budovy maximálně měly být: 55 procent je pro domy nižší než 100 metrů, 45 procentům nevadí ani více než stometrová výška.

Vysočany i Jižní Město

Kvůli tomu, aby se Praha "nerozlévala" do okolních polí, se bez výškových budov neobejde. Takový je jeden ze závěrů návrhu Metropolitního plánu, který letos na jaře představil Institut plánování a rozvoje (IPR). Ten přitom nechce dopustit bezhlavé budování mrakodrapů po celém hlavním městě. Naopak − plán mimo jiné stanovuje i výškovou regulaci nové výstavby. "Výstavba budov vyšších než 12 pater, což je výška běžného pražského paneláku, bude zakázána na 99,4 procenta území Prahy," upozorňuje mluvčí IPR Marek Vácha.

V Praze stojí pouze tři budovy vyšší než 100 metrů. V Bratislavě je jich sedm, ve Varšavě dokonce téměř dvacet.

Autoři návrhu vytipovali přes deset lokalit po celé Praze, kde má být v budoucnu možné stavět i vyšší stavby. Vhodné jsou například čtvrti na Jižním Městě: Háje, Opatov a Chodov. Na těchto místech by podle plánu mohly vyrůst i stometrové věžáky. Podobně vysoké domy by měly dostat zelenou také v okolí stanice metra Kolbenova ve Vysočanech.

Stometrové mrakodrapy by mohl postavit i miliardář Radovan Vítek, jemuž patří pozemky na území bývalého nádraží Bubny. Jeho společnost CPI v Bubnech do budoucna počítá s vybudováním celé nové čtvrti s byty i kancelářemi. Díky Metropolitnímu plánu se tak nebude muset "krotit", co se výšky jednotlivých budov týče. A konečně, stometrový limit má platit také pro okolí metra Budějovická. Naopak třeba v chystané Parkové čtvrti na bývalém nákladovém nádraží na Žižkově nebo na Palmovce má pro výstavbu platit 60metrový limit, na Maninách nebo v Roztylech budovy nebudou smět přerůst 80 metrů.

Vyšší domy mají podle developerů jednu velkou výhodu: jsou schopny i na relativně menších pozemcích − typicky brownfieldech nebo prolukách v širším centru metropole − pojmout více obyvatel i pracujících. Tím by se postupně zvyšovala i hustota zalidnění Prahy, která patří mezi nejnižší v Evropě: v roce 2015 činila 25 lidí na hektar, do roku 2030 Praha plánuje 29 osob na hektar. "To je stále velmi nízká hodnota. Například v Mnichově je to 47 osob, ve Vídni 45. A v Barceloně dokonce 158 osob na hektar. Větší koncentrace obyvatel znamená menší náklady na provoz a údržbu města," tvrdí mluvčí developerské společnosti Finep David Jirušek.

Mrakodrapy navíc mají potenciál jako zajímavé stavby, které obohatí architektonicky poněkud strádající metropoli. "Mrakodrapy staví dobří architekti, něco zajímavého tady po naší generaci zůstane," konstatuje ředitel české pobočky developera HB Reavis Petr Herman.

Co na to UNESCO?

Podle architektů není dobré, když výškové stavby vyrůstají osamoceně. "Praha snese vysoké budovy, stejně jako ve středověku snesla vysoké věže a kostely. Když se ale budou stavět, neměla by se spokojit se solitéry − měly by růst ve skupinách," doporučuje architektka Eva Jiřičná.

Dosavadním jediným takovým místem se shlukem − byť velmi skromným − mrakodrapů je v Praze Pankrácká pláň. Stojí na ní všechny tři nejvyšší pražské budovy a další tam podle plánů mají v příštích letech vyrůst. Má to ale háček. Právě kvůli výstavbě na Pankráci metropole narazila na odpor organizace UNESCO.

Organizace, která mimo jiné sestavuje seznam památek světového dědictví, měla problém s výstavbou na Pankráci už před deseti lety. Pod pohrůžkou vyškrtnutí z prestižního seznamu doporučila, aby se přepracovaly plány na budování dalších mrakodrapů. "Mise radí omezení výšky nových výškových staveb na maximum 60 až 70 metrů, aby byly omezeny vizuální dopady na historickou městskou krajinu památky světového dědictví," konstatovali zástupci UNESCO v roce 2008.

I přesto na Pankráci společnost PSJ postavila zmiňované Véčko. A organizace na to před rokem opět reagovala. Začala zkoumat, jestli bytový dům ještě víc nepoškodil pražské panorama. K jakému závěru úředníci UNESCO dospěli, zatím není jasné.

S plány výškových budov na tomto místě ostatně narazila i developerská společnost Central Group. Ta chce mezi současnými mrakodrapy a sídlem České televize vybudovat Rezidenci Park Kavčí Hory. Podle projektu, je­hož autorem je architekt Josef Pleskot, mají mezi ulicemi Pujmanové a Na Klaudián­ce vyrůst tři věžáky vysoké 68 metrů a pět nižších staveb. Proti se postavila část veřejnosti. Odpůrce stavby nepřesvědčil ani fakt, že budovy mají být směrem k Pražskému hradu natočeny užšími, bočními stěnami. A ani to, že by nové domy, nižší než současné mrakodrapy, pankrácké panorama doplnily a "rozvolnily". Rozhodnutí nicméně bude na úřednících.

Zaostalá Praha?

Prakticky neexistující výstavba výškových budov v Praze je při pohledu do ostatních evropských i světových metropolí unikátní. České hlavní město totiž zaostává nejen ve srovnání s městy, jako jsou Paříž, Frankfurt nebo Londýn, o amerických velkoměstech nemluvě. Odvážnější byli při plánování výstavby i v okolních východoevropských zemích.

Například v Bratislavě je domů převyšujících stometrovou metu hned sedm. Vůbec nejvyšším domem na Slovensku je sídlo Slovenské národní banky s 33 patry, které sahá do 111 metrů. Do výšky 108 metrů pak ční sídlo Slovenské televize a dva věžáky Panorama City, které dokončila před dvěma lety investiční společnost J&T. Navíc není nezajímavé, že pouze jediná ze sedmi stometrových staveb je staršího data: budova Slovenské televize byla dokončena v roce 1975. Všech zbylých šest budov bylo postaveno po roce 2000.

Pokud se metropole nemá rozlévat do polí, výškové domy jsou nutností. Mají být ale povoleny jen na desítce míst v Praze.

Perlou slovenského hlavního města se ovšem v budoucnosti stane jiný projekt: čtvrť Sky Park od britské architekty Zahy Hadid, kterou loni začala stavět skupina Penta. V první fázi společnost postaví celkem tři 30patrové bytové domy s unikátním organickým designem a více než 700 byty, ve druhé pak dojde i na kancelářské budovy.

Ještě odvážnější je pak polská metropole. Mrakodrapy ve Varšavě totiž dosahují 200 metrů; tím vůbec nejvyšším je multifunkční komplex Sky Tower o 212 metrech a 50 podlažích. Celkem je ve Varšavě budov vyšších než 100 metrů bez jedné dvacet. Ambice Poláků sahají ovšem ještě mnohem výš. Loni v lednu totiž slovenský developer HB Reavis zahájil stavbu vůbec nejvyšší budovy v celé Evropské unii. Dům s názvem Varso Place, který má být dokončen za dva roky, vyroste do výšky 310 metrů.