Zmapování lidské DNA nejspíš znamená pro medicínu větší zlom, než byl objev antibiotik. Otevírá možnosti diagnostiky i léčby tam, kde lékaři zatím byli bezmocní. Naděje se objevuje pro pacienty s vrozenými vadami, cévními onemocněními, rakovinou, Alzheimerovou chorobou, schizofrenií a řadou dalších nemocí, genetika je také základem k pochopení a zpomalení procesu stárnutí.
"Dostali jsme se do stadia, kdy už umíme genetický kód člověka nejen číst a psát, ale také převést do digitální formy a po úpravě přeložit zpět," říká Craig Venter, šéf týmu, který se proslavil zmapováním lidského genetického kódu. Jinak řečeno: můžeme napsat něco jako DNA software, vložit do počítačového převaděče a vytvářet neomezené množství variant biologického života. Bude tak možné opravit řadu poruch genového zápisu. "Nepůjde to ale snadno: už sice víme o genetickém kódu hodně, ale mnohem víc se toho ještě budeme muset naučit," dodává Venter.
Patent na genom
Kořeny genetické medicíny sahají do Brna, kde v 60. letech 19. století Gregor Mendel formuloval zákony dědičnosti. Molekulu DNA objevil švýcarský lékař Friedrich Miescher prakticky současně, teprve roku 1943 se ale podařilo oba tyto geniální objevy spojit: Oswald Avery, Colin MacLeod a Maclyn McCarty prokázali, že DNA je nositelem dědičnosti. A roku 1953 Francis Crick, Maurice Wilkins a James Watson odhalili její strukturu, za což později obdrželi Nobelovu cenu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan A. Novák
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



