Valdemar Grešík umí bylinky nejen namíchat, ale i prodat

Pomerančový květ. Měsíček lékařský. Levandule. Vřes. Lípa − květ. To jsou nápisy na jinak nenápadných papírových pytlích, které zaplňují dlouhé regály velké skladové haly. Ve vzduchu se tady mísí vůně desítek léčivých rostlin. Vysoký šedovlasý muž v tmavém svetru, kterého ostatní oslovují neformálním tónem "šéfe", působí na první pohled navzdory svému vzrůstu podobně nenápadně. Jako by nestál o žádnou zbytečnou pozornost. Když začne mluvit, posluchači dojde, že na sebe prostě jen nepotřebuje strhávat pozornost. Dělá to, co ho baví, a nemá důvod o tom někoho přesvědčovat. Je to děčínský podnikatel a bylinář Valdemar Grešík. Je mu pětapadesát let a stojí v čele jednoho z největších českých zpracovatelů bylin, společnosti Valdemar Grešík − Natura.

Společnost zaměstnává přes 70 lidí, jejichž rukama ročně projde okolo dvou set tun bylin. Vyrábějí z nich čaje, kapky či masti. Spolu s výrobky z ovoce z vlastních sadů za ně společnost ročně utrží okolo 150 milionů korun. To ji staví na úroveň firem, jako jsou Apotheke, Leros či Megafyt Pharma. "Těžko říct, kdo je první. Každý máme trochu jiné portfolio výrobků. Mně stačí to, že když přijdete do českého bylinářství nebo do prodejny zdravé výživy, téměř vždycky tam narazíte na naše výrobky," konstatuje Grešík.

Míchač čajíčků

Kladný vztah k bylinám má Valdemar Grešík v rodině. "Otec pracoval pro známého bylináře Jana Mikoláška, který léčil mimo jiné i prezidenta Zápotockého. A můj praděda Viktor Greschik byl světově uznávaný botanik," vysvětluje podnikatel. On sám už jako chlapec rád pěstoval květiny. A když došlo na výběr vysoké školy, neváhal. Našel si obor týkající se speciálně léčivých rostlin − fytofarmakologii na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. "V té době už jsem věděl, co chci − stát v bílém plášti v krámečku a míchat lidem čajíčky. To byl můj sen. Splnil jsem si ho v roce 1992. Na okraji Děčína jsem si otevřel bylinkářství." říká.

Záhy však narazil na omezenou nabídku. "V té době existoval jediný dodavatel bylin − Léčivé rostliny Zbraslav. Spousta věcí se vůbec nedala sehnat," přibližuje. Právě tento nedostatek nastartoval růst jeho firmy. Donutil jej totiž otevřít vlastní výkupnu.

"To bylo v roce 1993. Dali jsme si inzerát do novin a ozval se nám jeden lékárník z Velké Bíteše, že by s námi mohl spolupracovat. Podařilo se mu zapojit i školy a bylin se podařilo sehnat tolik, že nám bylo jasné, že to v životě v našem krámku nemůžeme prodat," vypráví Grešík. A tak následoval další inzerát. Firma jím oznamovala nabídku balených léčivek. Od té doby společnost stabilně roste. "Meziročně zhruba o pět šest procent," přibližuje podnikatel.

Jak ohlídat prodavačku?

A jak své výrobky dostává k zákazníkům dnes? Původní záměr − vybudovat síť značkových prodejen − majitel Natury už dávno opustil. Nyní má pouze čtyři. Tři v Děčíně a jednu v Praze. "Vlastní prodejny se na dálku těžko kontrolují. Nejhůř se hlídá pracovní morálka a nasazení zaměstnanců. Nefungovala nám ani motivace prodavaček podílem z tržeb," vysvětluje.

Za klíčovou považuje spolupráci se třemi typy prodejen: bylinářství, obchody se zdravou výživou a čajové speciálky. Natura jich zásobuje zhruba dva tisíce. "Malé krámečky, v nichž prodávají sami majitelé, jsou pro nás ideální. Nejenom že mají úplně jinou motivaci prodávat než zaměstnanci. Mají obvykle i dobrý přehled o tom, co nabízejí, takže jsou zákazníkovi schopni poradit," říká podnikatel.

Samozřejmě nevynechává ani elektronickou cestu ke koncovému zákazníkovi. Obrat e-shopu Natury jsou tři čtyři miliony korun ročně, což je v poměru k celkovému obratu relativně málo. Jeho majitel si jej přesto chválí. "Mezi našimi maloobchodními a velkoobchodními cenami je rozdíl zhruba 30 procent. To je marže, která většině obchodníků stačí. S ní se dostanou na úroveň našich maloobchodních cen. Díky e-shopu jsou ceny, za které prodáváme naše výrobky my, velmi snadno zjistitelné," říká Grešík.

Když vyrábíte papír, na ce­lulózu vždycky suroviny nějak seženete. Ale sehnat byliny v určité kvalitě, to už začíná být problém.

Natura se stále snaží spolupracovat především s českými pěstiteli a sběrači. "Maté nebo rooibos tady samozřejmě nevypěstujete, ale máme pravidlo, že co se dá sehnat u nás, kupujeme u nás," konstatuje Grešík. České byliny jsou podle něj mimořádně kvalitní. "Práce s léčivkami má u nás tradici, umíme to s nimi. Když porovnám české vzorky s těmi, co mi chodí z Polska nebo z Ukrajiny, jsou výrazně lépe zpracované. Čistší a lépe usušené," popisuje bylinář.

Nechtěl jsem na dálku hlídat zaměstnance, proto jsem koncept vlastní sítě prodejen opustil, říká bylinkář Valdemar Grešík.

Foto: Libor Fojtík

Zároveň však upozorňuje na to, že české byliny jsou sice kvalitní, ale s jejich kvantitou už je to trochu horší. Jejich nedostatek přitom do jisté míry omezuje i růst Natury. "Když vyrábíte papír, na celulózu vždycky suroviny nějak seženete. Ale sehnat byliny v určité kvalitě, zvlášť ty, které se nedají pěstovat, to už začíná být problém," tvrdí. "Ti, kteří byli zvyklí byliny sbírat, stárnou. Kdysi se byliny sbíraly ve školách, ale tahle tradice vymizela. A tak je problém sehnat třeba hluchavku nebo diviznu," vysvětluje. Ceny, za které se byliny v Česku vykupují, přitom nejsou příliš motivující. "Za kilo hluchavky dneska sběračům zaplatíme 3500 korun, to zní slušně. Jenže když si to propočítáte, zjistíte, že pracují za patnáct korun na hodinu," přibližuje.

Dobře navážená cena

Nabízí se otázka, proč se tento na první pohled jednoduchý problém již dávno nevyřešil sám. Nedostatek suroviny by měl zvednout cenu a sběračům by pak mělo být možné nabídnout vyšší odměny. Grešík sice připouští, že stoupající cena lidské práce ceny bylin pomalu zvedá, ale zároveň je přesvědčen, že současný trh má své limity. Češi jsou zvyklí na ceny, které jsou oproti těm evropským výrazně nižší. "Když si půjdete koupit šalvěj nebo heřmánek do Francie, za třiceti- čtyřicetigramový sáček zaplatíte sedm eur. U nás čtyřicet korun. Jenže kdybyste tu cenu zvedli, už prostě zákazníka nenajdete," líčí majitel Natury.

Bylin, které u nás lze sbírat, navíc výrazně ubylo v důsledku dotací na sekání luk. "Dřív se louky nesekaly. Lidé na nich mohli sbírat všechno možné. Ale dnes je neposekaná louka vzácnost," upozorňuje bylinář na odvrácenou stranu unijní politiky. Přibližně 80 procent bylin, které Natura zpracovává, proto pochází od pěstitelů. "Jenže něco prostě nevypěstujete. Třeba třezalka nebo hluchavka pro svůj růst potřebují velmi speciální podmínky," vysvětluje.

Grešík dokáže velmi dobře skloubit role bylináře a podnikatele. Napsal tři knihy o léčivých účincích rostlin. A dodnes je tím, kdo ve firmě vymýšlí nové výrobky a receptury. Zároveň však určuje, za kolik se budou prodávat. V životě se však neomezuje jen na léčivky a firmu. Je ženatý, má dva syny a nezapomíná ani na "své" město. Od roku 2006 je i členem zastupitelstva Děčína a náměstkem primátorky.