Jiří Antoš zažil během své dosavadní podnikatelské dráhy několik kotrmelců. V 90. letech založil s kamarádem firmu na výrobu stylového nábytku z masivu. Zpočátku se dařilo. TR Antoš zásobovala na 500 obchodních domů hlavně v Německu a ve Francii. Jenže pak ji posilování koruny na začátku nového tisíciletí připravilo o marži. Truhlářství muselo hledat nový zdroj příjmů. Ten brzy našlo ve výrobě dětských hřišť. Snaha načerpat zkušenosti pro zlepšování svých produktů v zahraničí Antoše přivedla do německého zábavního parku. Tam ho napadlo, že si ve středočeských Milovicích postaví vlastní. Vybudoval ho ze zanedbaného brownfieldu po ruské armádě a záhy se z něj stala největší atrakce svého druhu v Česku. Loni jeho park Mirakulum navštívilo přes 300 tisíc lidí a chystané rozšíření by jich mělo přilákat ještě více.
Pro Antoše je park koníčkem, do kterého postupně zapojil celou rodinu. Slouží mu ale i jako showroom pro zájemce o dětská hřiště. "Kdybych sám sobě platil provizi za získání zakázek prostřednictvím Mirakula, tak by se mi náklady na jeho stavbu brzy zaplatily," říká podnikatel. V dalších letech plánuje do rozvoje parku investovat desítky milionů korun.
Jak jste se dostal od nábytku k výrobě dětských hřišť?
Když přestala být výroba nábytku na export ekonomicky zajímavá, hledal jsem něco pro český trh, nejlépe pro státní správu, a také něco, co nemůže dělat každý. Vytipoval jsem dětská hřiště.
Proč jste chtěl pracovat pro stát?
Je to jistota peněz. Za obchodními domy, kam jsem předtím dodával nábytek, mi zůstaly pohledávky minimálně 10 milionů korun. Tak jsem hledal jistotu plateb. Další věc byla, že zakázky pro státní správu nejsou kvůli výběrovým řízením úplně jednoduché, nezíská je každý malý garážový výrobce. Navíc na dětská hřiště je povinná certifikace, abyste je mohli prodávat.
Jak těžké bylo pro vaši firmu přeorientovat se z nábytku na hřiště?
Po technické stránce a obchodně to žádný problém nebyl. Ono když 17 let děláte pro Německo, tak jste připravený na všechno. Měli jsme díky tomu i vyšší produktivitu práce než další firmy v oboru. S výrobou hřišť jsem začal v roce 2006, v roce 2007 jsem ještě dělal nábytek i hřiště a od roku 2008 už jen hřiště.
Jak jste se dostal do Milovic? Továrnu na výrobu nábytku jste měl přece v Turnově.
Byla to náhoda. Když jsme ještě dělali nábytek, hledali jsme místo pro sklady. V Turnově ho nebylo dost. Můj dlouholetý kolega, který pochází z nedaleké Lysé nad Labem, měl informaci, že se tady v Milovicích rozprodávají nevyužité nemovitosti a pozemky po ruské armádě. Vytipoval tady areál bývalého tankového pluku. Měli jsme zájem hlavně o budovy, ale nabídli nám k tomu i pozemky. Ty pozemky jsem moc neřešil. Ceny byly velmi příznivé, tak jsem je taky koupil.
Stát je jistota peněz. Obchodní domy, kam jsem dodával nábytek, mi zůstaly dlužny minimálně 10 milionů korun.
Věděl jste od začátku, že by na pozemcích mohl vzniknout zábavní park?
Vůbec ne. Když jsem přestal vyrábět nábytek, sklady jsem už nepotřeboval a nevěděl jsem co s milovickým areálem. Spousta podnikatelů tady z bývalých armádních baráků udělala byty. Ale já nemohl, protože mé pozemky jsou v ochranné zóně letiště. Tehdy mi pomohl manžel jedné bývalé zákaznice. Pracoval v Německu jako městský architekt, a když jsme začínali vyrábět dětská hřiště, dodal mi nějaké kontakty. Jednoho dne mi zavolal, že kousek nad Görlitzem je park patřící firmě, která také vyrábí dětská hřiště z akátu, jako to dělám já, a abych se tam jel podívat. Vzal jsem manželku a naše tehdy osmiletá dvojčata a jeli jsme tam. Byli jsme úplně nadšení. Tam vznikla myšlenka na park. V první chvíli jsem si to ale ani nespojil s pozemky v Milovicích. Já jsem vlastně ani nevěděl, že jich tady mám sedm hektarů.
Název parku nápadně připomíná latinské slovo zázrak. Odvodil jste ho od něj?
Když jsme hledali název pro park, Mirakulum tehdy vyslovil starší syn. Spojení se zázrakem mě vůbec nenapadlo. Líbilo se mi jen, jak to slovo zní.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později