Schodky nesedí, Babiš přehazuje miliardy na jízdné. Rozpočet je už jen cár papíru

Možná si ještě pamatujete schvalování posledního rozpočtu na tento rok. Premiér Andrej Babiš musel ustoupit ČSSD a KDU-ČSL, a aby získal jejich hlasy, musel přidat 3,3 miliardy korun na sociální služby.

Tak to má být. Sněmovna je suverén nad jízdním řádem financí státu na další rok a exekutiva se tím musí řídit. Co se v prosinci schválí, to pak celý rok platí.

Jenže ono to tak není. Babiš nám to zatím v nejčistší podobě ukázal při hledání 5,8 miliardy na superdrahý slib 75procentní slevy na jízdném pro cestující starší 65 let a studenty do 26 let. Aby mohla začít 10. června platit, ostatní resorty musí "pustit chlup" a dodat 3,26 miliardy ve prospěch ministerstva dopravy.

To by nemělo být vůbec lehké, miliony lze přesouvat, tři miliardy − jako v případě sociálních služeb − by měl schválit suverén, sněmovna.

Babiš ale nekecá a maká. A tak školství odebere 400 milionů, zdravotnictví 202 milionů, spravedlnosti 200 milionů a tak dále, až to je oněch 3,26 miliardy.

Babiš se rozčiluje jako vždy, že kritika je kampaň, účelovka a dezinformace. Dezinformací byl ale spíše rozpočet, který loni předkládal poslancům. Pokud už k Novému roku věděl o 170 nevyčerpaných miliardách v rozpočtech ministerstev, jak nyní tvrdí, a chtěl po nich ve velkém sáhnout, měl to poslancům samozřejmě říct.

Pokud by exekutiva mohla sama o sobě přesouvat tak obrovské částky podle momentálních nápadů pre­miéra, výrazně by se v Česku vychýlila dělba moci. Státní rozpočet je jediným zákonem, kde není potřeba vyjádření Senátu, poslanci plně ručí svou většinou za to, že umožnili vládě utratit 1,3 bilionu korun v dalším roce.

Za to premiérovi vystavují omezení v jednotlivých kapitolách, do čeho mají jaké miliardy jít. Pokud by o miliardách nadále rozhodoval premiér podle své libovůle, pak vlastně nemá mnoho smyslu rozpočty na další roky schvalovat. Plánované schodky tam už roky nelícují s realitou. Nyní se premiér zjevně přestal řídit dalšími pravidly.

Čemu ve státním rozpočtu ještě věřit, toť začíná být učiněná záhada…