Afrika: Kontinent s nejchudšími miliardáři

Bývala šperkem prezidentova klanu, jeho princeznou. Isabel je nejstarší z devíti dětí angolského vůdce Josého Eduarda dos Santose. Loni v září šel po čtyřech desetiletích autokratické vlády do penze. Chvíli to vypadalo, že nástupce, jehož si vybral a dal zvolit, bude jeho loutkou. Pravděpodobně se spletl.

"Platební příkaz na 38 milionů dolarů jsem žádný nepodepisovala, je to naprosto nepodložené obvinění," ozvala se jinak mediálně velmi ostýchavá dos Santosová, když se vyšetřování poměrů ve vedení státní ropné společnosti Sonangol začalo začátkem března věnovat státní návladnictví. Celé představenstvo totiž vyhodil loni v listopadu nový prezident João Lourenço, předtím též politruk a generál.

Vlastní zájmy

Patriarcha dos Santos se nechal slyšet, že podvody se vyšetřovat musí, "ale ne až tak razantně".

Měl na mysli kauzu kolem Valtera Filipeho da Silvy, prezidenta centrální Banco Nacional de Angola, který si vyslechl obvinění ze zpronevěry půl miliardy dolarů.

Nový prezident Lourenço rovněž vyhodil ředitele státního rezervního fondu obhospodařujícího pět miliard dolarů Josého Filomela, dos Santosova druhorozeného syna. Dal také zrušit diamantové těžební licence udělené státní společností Endiama soukromníkům, mezi nimi též princezně Isabele.

Ta teď hledá cesty, jak dát všem zapomenout, že ony vytunelované miliony ze Sonangolu za jejího vedení odešly do Dubaje přes Banco BIC, v níž je ředitelkou a čtvrtinovým podílníkem.

Isabel dos Santosová je pátým rokem oslavována jako nejbohatší žena černého světadílu. Již před lety ovšem redaktoři amerického magazínu Forbes pochybovali, že by nabyla majetku podnikáním. "Jsem nezávislou obchodnicí a soukromou investorkou zastupující pouze své vlastní zájmy," reagovala na obvinění, že je nastrčenou figurou otcova rodinného podniku.

Isabel se narodila v Ázerbájdžánu v manželství s Ruskou Taťjanou Sergejevnou Kukanovovou, kterou poznal dos Santos na inženýrských stu­diích v Baku; to v Angole ještě vládli Portugalci. Záhy se rozvedli a bojovný marx-leninista žil pak se čtyřmi dalšími ženami.

Leninský afrokapitalismus

Kukanovová se usadila v Londýně, kde se dostalo Isabele vzdělání a sobě dala nové jméno Tatiana Reganová. Dcera s ní sdílí podnik Victoria Holding obchodující s diamanty. S podporou společnosti Sodiam z kolekce státního angolského koncernu Endiama a firmy Melbourne Investments z impéria Isabelina manžela Sin­diky Dokola získali před třemi roky švýcarskou šperkařskou firmu de Grisogono, zkrášlující celebrity po obou stranách Atlantiku. Dokolo je rovněž míšenec: jeho konžského otce Augustina, podnikatele v Kinshase, si vzala roku 1968 Dánka Hanne Kruseová, tehdy pracovnice Červeného kříže.

Po studiích vstoupila dos Santosová do světa podnikání. Před dvaceti lety v Luandě, v jednom z nejdražších měst planety, otevřela restauraci Miami Beach. Pak se ve městě s hlavními třídami nesoucími jména Lenina a Ho Či Mina zařídila v bankovnictví, ropném podnikání, telekomunikacích, médiích, až to dotáhla do forbesovského žebříčku.

Mezi africkými boháči je ale spojení s dynastickou politikou v její kategorii spíše vzácností. Z pěti "registrovaných" miliardářů v Jihoafrické republice stojí tradičně nejvýše důlní magnát Nicky Oppenheimer s téměř osmi miliardami dolarů a Johann Rupert se sedmi, majitel značek jako Montblanc a Cartier.

Teprve na čtvrtém místě najdeme miliardáře, který vzešel z vládního levicového Afrického národního kongresu. Je jím důlní podnikatel Patrice Motsepe s majetkem 2,4 miliardy dolarů. Jeho sestra Tshepo je provdána za prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosu, samo o sobě významného podnikatele: než své aktivity omezil s nastoupením viceprezidentského úřadu po boku Jacoba Zumy, byl členem správních orgánů mnoha společností, mimo jiné SABMilleru, a majetek mu byl odhadnut na půl miliardy dolarů. Druhá Motsepeova sestra Bridgette je manželkou Jeffa Radebea, několikanásobného ministra různých odvětví, nyní energetiky.

Nigerijské pozoruhodnosti

V miliardářské olympiádě černé Afriky stojí na žebříčku i letos nejvýše Nigerijec Aliko Dangote: Forbes ho klade s více než čtrnácti miliardami dolarů na 100. místo. Zbožný muslim začínal s dovozem cukru a cementu, postavil největší cukrovar a cementárnu na jih od Sahary, obchoduje s potravinami, ropou, podniká na telekomunikačním trhu.

Cenou za úspěšné africké vůdcovství obnáší odměnu pět milionů dolarů a doživotní roční rentu 200 tisíc dolarů.

Mike Adenuga se zase díky obchodům s ropou a podnikání v telekomunikacích dělí s více než pěti miliardami majetku o 365. místo. Jeho krajanka Folorunsho Alakijová je nejbohatší ženou Nigérie a druhou Afriky (dělí se s 1,5 miliardy dolarů o 1561. místo). Dcera muslima, který měl s osmi ženami 52 dětí, začínala podnikat s módou a majetek nadělala v ropě s vlastní těžební společností Famfa. Věnuje se dobročinnosti a ve čtyřiceti provedla něco, co na sever od Sahary zní jako sebevražda: přestoupila na katolické křesťanství.

Odměna za poctivost

Možná že zajímavějším seznamem než miliardářský kolotoč Forbesu je výčet lidí s Cenou za úspěšné africké vůdcovství. Nadační ocenění získávají politici vykonávající volené funkce nikoliv s ohledem na svou kapsu. Súdáno-britský podnikatel v telekomunikacích Mohammed "Mo" Ibrahim ustavil v roce 2007 cenu pro africké politiky, kteří nejméně tři roky poctivě řídili vládu nebo stáli v čele státu. Odměnou jim je pět milionů dolarů vyplácených po deset let, pak doživotně roční renta dvě stě tisíc dolarů. Je to zjevně nejvíce, kolik se v uznání někomu za cokoliv na světě dává.

Prvním laureátem nepravidelně udělované Ibrahimovy ceny byl mosambický prezident Joaquim Chissano, roku 2008 botswanský prezident Festus Mogae, roku 2011 byl poctěn prezident Republiky ostrovů Zeleného mysu Pedro Pires, roku 2014 namibijský vůdce Hifikepunye Pohamba a loni liberijská prezidentka Ellen Johnson-Sirleafová. Jak patrno, takový seznam nebude asi nikdy dlouhý, zato úctyhodný.