Jedni tvrdí, že jde o napravení dlouhodobé nespravedlnosti. Podle druhých jde spíš o pozvolný začátek celosvětové obchodní války. Americká cla na dovoz oceli a hliníku, která plánuje spustit prezident Donald Trump, budí obrovský rozruch. Američtí oceláři se radují, světoví politici slibují odplatu v podobném duchu, Trumpův hlavní ekonomický poradce Gary Cohn odstoupil a americká burza se postavila "na špičky" v očekávání věcí příštích. Pětadvacetiprocentní clo na dovoz oceli a desetiprocentní na hliník by měly vstoupit v platnost v druhé polovině března, výjimky − například pro Kanadu a Mexiko v rámci vyjednávání o Severoamerické dohodě o volném obchodu − jsou údajně možné, celkově ale o zavedení nikdo nepochybuje.
Prezident Trump si od tohoto opatření slibuje renesanci amerického ocelářského průmyslu, eventuálně naplnění volebního hesla America First. Velcí hráči globální ekonomiky jako Evropská unie a Čína pak připravují reakci a odborníci se bojí neodhadnutelných důsledků. Byť ocel tvoří pouhá dvě procenta světového obchodu, Trump podle mnohých rozjíždí nebezpečnou hru.
Podpis se vší parádou
"Musíme chránit naši zemi a naše zaměstnance. Naše ocelářství je ve špatné kondici. Pokud nemáte ocel, nemáte zemi." Tweetem v tomto znění oznámil Donald Trump tarify svým voličům. O týden později tiskové agentury vydaly fotografii, kterak návrh obklopen pracovníky oceláren v Bílém domě opravdu podepisuje. O to podle převládajícího mínění šlo především. Nezklamat své voliče. Michigan, Ohio, Pensylvánie nebo Západní Virginie. Státy takzvaného rezavého pásu (Rust Belt) totiž podle politologů vyhrály Trumpovi volby. Cly namířenými proti zahraniční konkurenci se jim nyní prezident odměňuje.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později