Ve znamení Babišovy personální revoluce: premiér nutí lidovce a ČSSD k jednání o vládě, jinak hrozí vyhazovem jejich lidí z úřadů

Personální čistky, které rozběhl premiér Andrej Babiš, mají oficiálně společného jmenovatele: odcházejí lidé, kteří nemají důvěru kabinetu. Paradoxně ovšem kabinetu, který důvěru nemá sám − v tomto případě důvěru Poslanecké sněmovny − a je vlastně na odchodu ze scény. Premiér v tom problém nevidí. "Jsme sice vláda v demisi, ale fungujeme úplně normálně, jako bychom byli bez demise. Osobně v tom nevidím žádný rozdíl," řekl v Poslanecké sněmovně. Premié­rův postup vyvolává odpor nejen opozice, ale i ústavních právníků. "Vláda v demisi má vykonávat běžnou agendu, nikoliv činit zásadní rozhodnutí," tvrdí například Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. A současný kabinet se podle něj chová, jako by se ho žádná omezení netýkala, což je v rozporu s ústavou.

Čistka se už dotkla zhruba stovky lidí. Babiš ovšem tvrdí, že není motivována politicky a že výměny − hlavně v případě některých státních podniků − jsou reakcí na špatnou práci jejich managementu.

Tak či onak po celých 100 dnů, které právě uplynuly od jmenování kabinetu, postupuje v souladu s heslem, že politika je obsazování klíčových postů vlastními přívrženci. To je běžná praxe ve světě i doma. Ani předchozí vláda Bohuslava Sobotky změnami nešetřila − povolební čistky plynule přešly v "personální přípravu" na zavedení dlouho odkládaného služebního zákona. Hned v průběhu roku 2014 se tak změnili prakticky všichni náměstci a ještě do větší hloubky se šlo na ministerstvu pro místní rozvoj a v resortu financí. Tam Andrej Babiš vyměnil na 85 procent vyšších úředníků a střídali se i šéfové daňové správy.

Zdaleka nešlo jen o aktivitu ANO 2011. Lidovci vyčistili ministerstva zemědělství a kultury, sociální demokracie zase resort zahraničních věcí. V květnu 2014 také vláda jako celek najednou odvolala 39 členů správních a dozorčích rad zdravotních pojišťoven. U velkých státních společností padli především ředitelé Českých drah i Lesů České republiky, nové vedení dostala rovněž Správa státních hmotných rezerv. Na rozdíl od nynější Babišovy vlády v demisi nicméně šlo o řádný kabinet, za nímž ve sněmovně stálo 111 poslanců.

Rusnokova škola

Babišův kabinet ale má i jiný příklad: úřednickou vládu Jiřího Rusnoka ve druhé polovině roku 2013. Ani ta neměla důvěru a opírala se jen o prezidenta Miloše Zemana. Přesto za prvních 100 dnů podle tehdejšího zjištění serveru IHNED.cz vyměnila přes 120 lidí spjatých s předchozím kabinetem Petra Nečase, v němž dominovaly ODS a TOP 09.

Nejaktivnější byl ministr dopravy Zdeněk Žák. Radikálně obměnil nejen svůj úřad, ale odvolal do té doby prakticky nedotknutelného generálního ředitele Českých drah Zdeňka Žaludu. Při pokusu vyměnit vedení společnosti Řízení letového provozu už narazil, za svého šéfa se totiž postavili zaměstnanci a pohrozili stávkou. Ministr zemědělství Miroslav Toman odvolal zástupce ODS z vedení Lesů ČR a dílčí změny přišly do České pošty.

Personální zemětřesení za Rusnoka bylo jedním z argumentů pro zavedení služebního zákona. "Ten byl přijat po špatných zkušenostech s personálními čistkami předchozích vlád právě proto, aby k takové destabilizaci státu nedocházelo," řekl Ekonomu politolog Milan Znoj z Univerzity Karlovy.

Stejně jako Babiš postupoval i premiér Rusnok. Ten za tři měsíce odvolal přes 120 lidí spjatých s ODS a TOP 09.

Babišova vichřice

Podle Znoje ovšem Babiš zákon obchází a jednoduše využívá toho, že má reálnou moc. Na jednotlivé změny má navíc lidi. Ministr vnitra Lubomír Metnar odvolal ředitele České pošty Martina Elkána s vysvětlením, že tomuto státnímu podniku chybí jakákoliv smysluplná vize. Jde vlastně o tradiční postup, protože šéfa pošty mění od roku 2004 prakticky každá nová vláda. Ministr ale už stihl odvolat i Alana Ilczyszyna z čela státního IT podniku NAKIT.

Se vší rozhodností do resortu vstoupil rovněž ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Těsně předtím než kabinet podle očekávání v lednu neobstál při hlasování sněmovny, odvolal generálního ředitele státní agentury CzechInvest Karla Kučeru. A krátce nato ukončil i kariéru Vítězslava Kulicha v představenstvu energetické přenosové soustavy ČEPS, tentokrát se slovy, že jde o strategickou státní společnost, která si ve vedení zaslouží odborníky. A Kulich byl v minulosti vedoucím marketingu ČSSD.

Pozadu nezůstal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Mezi prvními padl Babišův soupeř z dob Sobotkova kabinetu, někdejší ministr Svatopluk Němeček, který přišel o vedení Fakultní nemocnice Ostrava. Padla i ředitelka pražské Bulovky Andrea Vrbovská. V jejím případě šlo vedle podezření, že je pod vlivem lobbistických skupin, právě o ztrátu důvěry. Sami na své posty rezignovali ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta a šéfka Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnovcová.

Kabinet rovněž čistí orgány zdravotních pojišťoven, většinou od lidí, které do jejich dozorčích a správních rad jmenovala bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Vedle toho vláda vyměnila většinu řídícího výboru Českých drah.

Nyní je na řadě Státní fond dopravní infrastruktury, přes nějž každoročně protékají desítky miliard korun. Z jeho devítičlenného vedení má podle zjištění serveru zdopravy.cz (čerpajícího z materiálu ministerstva dopravy) odejít šest členů, vedle lidí spojených s ČSSD a KDU-ČSL i někdejší ministr financí Ivan Pilný. I ten měl na řadu věcí odlišný pohled než současný premiér. Vedle toho vláda vyměnila většinu řídícího výboru Českých drah.

Gratulace jako zbraň

Otazníkem zůstává státní energetická společnost ČEZ. Její vedení Andrej Babiš kritizuje dlouhodobě jako symbol korupce, v poslední době pak za prodej majetku firmy v Bulharsku (kde se v této souvislosti otřásá vláda). Podnikání ČEZ na Balkáně považuje za nevýhodné, netransparentní a podivné. "Pan generální ředitel ČEZ by měl vysvětlit dozorčí radě, co se děje," podotkl premiér. Příležitost k tomu bude na červnové valné hromadě společnosti.

ČEZ je však velké sousto a jeho šéf Daniel Beneš (bývalý sociální demokrat) se v politice pohybovat umí. V okamžiku znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem se ukázal mezi prvními gratulanty na Pražském hradě. A to signalizuje, že v tomto případě může premiér v demisi narazit na odlišný Zemanův pohled. Snadnějším cílem by proto mohli být lidé jako generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád blízký lidovcům nebo policejní prezident Tomáš Tuhý. I o jejich odchodu z funkcí se začíná spekulovat.

Vláda bez důvěry už stačila zatočit i s desítkami vysokých úředníků přímo v resortech. Aby učinila zadost zmíněnému zákonu o státní službě, zrušila nejdříve 73 tabulkových míst. Potom se už museli začít děkovat jednotliví resortní náměstci. Na ministerstvu průmyslu a obchodu hned čtyři v čele se sociálním demokratem Jiřím Havlíčkem, který těsně před volbami podepsal kontroverzní memorandum o spolupráci při průzkumu a těžbě lithia v ČR. Ministr zemědělství Jiří Milek odvolal dva náměstky, které na resort přivedl lidovec Marian Jurečka. A ministryně obrany Karla Šlechtová okamžitě jmenovala "svého" náčelníka Generálního štábu, generála Aleše Opatu. Výrazně zeštíhlel Úřad vlády ČR, odkud odešla řada Sobotkových poradců.

Donuceni ke spolupráci?

Babiš personální výměny používá i jako argument při vyjednávání o staronové koalici s lidovci a sociálními demokraty. Většina odvolaných jsou jejich lidé a šéf hnutí ANO 2011 chce hrozbami dalších čistek obě strany dotlačit, aby nakonec podpořily, či alespoň tolerovaly vládu, kterou teď sestavuje. V případě lidovců je výsledkem ostrý střet, na sociální demokraty tato taktika docela platí. S Babišem vyjednávají možná právě proto, že si údajně nechal sestavit seznam 364 členů ČSSD ve státní správě, aby ukázal, jaké další lidi jim může "zaříznout".