Po prezidentských volbách rozšířené tvrzení, že se republika rozštěpila na Prahu a venkov, považuje sociální geograf Radim Perlín z Univerzity Karlovy za nesmysl. Česko je podle něj daleko pestřejší a mezi hlavním městem a venkovem stojí mnoho mezistupňů. Například v podobě krajských a vůbec větších měst a jejich zázemí. I Praha je méně dominantní než například Vídeň či Budapešť. Největším problémem podle něj zůstávají bývalé Sudety, nikoliv kvůli odsunu, ale následkům socialistické industrializace. A jako geograf varuje před možností, že Česká republika nakonec zůstane mimo hlavní komunikační linie spojující Evropu.

Politologové tvrdí, že republika je rozdělena. Na ty, kteří těží z globalizace, a ty, kdo na ni doplatili, podobně jako v USA lidé žijící v takzvaném rezavém pásu.

S tím velmi nesouhlasím. Nelze se na to dívat jen tak, že jedni profitují a druzí ne. Není to černobílé, ale hodně barevné a složitější. Nelze společnost rozdělit jen na skupinu A a na skupinu B. A ještě jenom podle voleb.

Kolik těch barev tedy vidíte?

Přinejmenším pět. Na prvním místě jsou ti, kteří profitují hodně. Těch je pět, osm, možná deset procent, podle toho, jak jejich skupinu vymezíme. Pak ti, kteří profitují, a další, kteří v některých aspektech profitují, ale v jiných už ne. Nakonec ti, kdo neprofitují, a ještě za nimi lidé, kteří ztrácí skutečně výrazně.

Nejlépe jsou na tom lidé, kteří žijí v metropolích i v zázemí velkých center. Pět až deset procent populace se má velice dobře.

Pokud byste to celé měl vymezit geograficky, jak by taková mapa vypadala?

Důležité jsou dva faktory. Geografická poloha a velikost obce, ale také věk. Nejlépe jsou na tom lidé, kteří žijí v metropolitních oblastech, nejen v metropolích, ale i v zázemí velkých měst. Prahy, Brna, Ostravy, Olomouce i Plzně. Na nižší úrovni jsou česká stotisícová města. To dohromady jsou ty první dvě skupiny − ti, kteří profitují hodně, a ti, kteří profitují. O tom, kdo do které z nich skutečně patří, už rozhodují některé další výhody spojené hlavně s věkem. Nejlépe na tom jsou ti do 40 let, starší už mívají problémy vzhledem ke svému vzdělání a jazykové vybavenosti. Nebo individuální akceschopnosti, ne každý ve věku 55 let dokáže měnit své životní návyky.

A ti, kdo neprofitují?

Většinou žijí v malých venkovských obcích, méně ve městech, a jsou starší. S tím souvisí jejich nižší vzdělání. I když samotné vzdělání bych nepřeceňoval.

Když se to zjednoduší, není to přece jen trochu černobílé?

Já si myslím, že je to složitější a že vše se prolíná. Vždy trošku jinak se chová i historické území Čech a jinak Morava. A otázkou je, kam zařadit Vysočinu. Historická zemská hranice ji dělí, ale podle řady ukazatelů patří spíše k Čechám. Ty jsou charakterizovány dominancí Prahy. Ale ve zhruba stokilometrové vzdálenosti od ní leží významná krajská města, Hradec Králové, Pardubice, Ústí nad Labem, Plzeň a Liberec, o něco slabší a vzdálenější jsou Karlovy Vary. České Budějovice jsou také ve větší vzdálenosti. I tato města mají svá přirozená zázemí. Pak tu máme přibližně dvacetitisícová nebo třicetitisícová okresní města. Mají potřebné služby a také se do nich dojíždí za zaměstnáním a vůbec se tam nežije špatně. Celá tato územní struktura je z historických důvodů plynulá a přirozená.

jarvis_5a96af63498e8133224415e8.jpeg
Lidé v části pohraničí propadli z dřívějšího nadstandardu docela nízko a dávají to za vinu nové společnosti, říká sociální geograf Radim Perlín.
Foto: Tomáš Nosil

A Morava?

Je jiná, její podoba je dána dávnou soutěží dvou velkých měst, Brna a Olomouce, k nimž se v moderní době přidala Ostrava. Nikdy tam nedominovalo jedno centrum a ani nevznikl onen věnec dalších krajských měst jako v Čechách. I některá okresní města jsou na Moravě menší nebo jako v okolí Brna existuje větší počet malých měst. Významná role českých okresních měst jako Pelhřimova, Rakovníka či Tachova pro svoje zázemí není na Moravě zdaleka tak typická. Tam například Bučovice nebo Boskovice, Adamov, Kuřim a další pěti- až desetitisícová městečka jsou obklopená velkými vesnicemi, které také plní celou řadu funkcí v sídelním systému. Odlišná struktura osídlení je patrná především na jižní a jihovýchodní Moravě, ve Zlínském kraji a na Hané.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.