Minulý pátek ve tři hodiny ráno místního času zmizela zhruba z 260 tisíc účtů na jedné z největších japonských kryptoměnových burz Coincheck digitální měna NEM v hodnotě kolem 10,8 miliardy korun. Hackerům se podařilo prolomit ochranu burzy a prostřednictvím několika transakcí nasměrovat digitální peníze na jiný účet.
Šlo o dosud největší zaznamenanou krádež kryptoměny. Coincheck už v neděli oznámil, že ukradené peníze svým klientům nahradí. Vydavatel kryptoměny NEM začal mezitím vyvíjet systém, který by zcizené mince mohl vystopovat.
Krádež na japonské burze prakticky ukázala jedno z rizik obchodování s kryptoměnami, na něž upozorňují centrální bankéři, ministři financí i šéfové komerčních bank po celém světě. "Neprofesionální klienti by měli být před těmito produkty chránění. Není to investice, kterou bychom doporučovali," uvedl v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu šéf banky HSB Axel Weber.
Evropská unie, Spojené státy, Rusko, Čína i další země nyní připravují nová pravidla, která by svět kryptoměn měla zregulovat, zlepšit ochranu investorů i běžných uživatelů a zároveň omezit využití těchto měn pro praní špinavých peněz nebo prodej zbraní a drog.
Čekání na regulaci
Japonsko je shodou okolností jedinou zemí, která uznala kryptoměny jako legální platidlo. Tamní právní úpravu obchodu s digitálními měnami dávají jejich zastánci za příklad ostatním vládám. Poté, co byly v roce 2016 z burzy Mt. Gox ukradeny bitcoiny za více než 1,3 miliardy korun, nařídilo Japonsko operátorům burz, aby se zaregistrovali, drželi kapitálové rezervy, oddělovali aktiva jednotlivých klientů a znali identitu svých zákazníků.
Některé země, například Bolívie, Ekvádor, Kyrgyzstán či Nepál, mají jasno a obchodování s kryptoměnami na svém území zcela zakázaly. Podobně uvažuje také Čína, která loni nejprve zakázala takzvané primární úpisy mincí (ICO), pak zavřela tamní on-line směnárny a nyní uvažuje o blokování přístupu z Číny na zahraniční kryptoměnové burzy. Podle zpráv agentury Reuters také Peking uvažuje o zákazu energeticky náročné těžby kryptoměn, jichž se právě v Číně díky relativně levné energii získává nejvíc. Zároveň ale začal Peking vyvíjet vlastní kryptoměnu. Vlastní měnu, kryptorubl, chystá i Rusko. K obchodování s decentralizovanými virtuálními měnami ale Moskva zvolila méně restriktivní přístup než čínští komunisté. V polovině ledna zveřejnilo ruské ministerstvo financí návrh nového zákona, který ruským občanům umožní nakupovat a prodávat kryptoměny pouze prostřednictvím "profesionálních účastníků" trhu s cennými papíry.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.






