Politici se zuřivě hádají v Poslanecké sněmovně o miliony a přitom jim z eráru utíkají miliardy. Že tento obecný pocit není tak úplně na vodě, dokázala například poslední zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu o mýtném systému. Všechny známé politické chyby vyčíslila a my můžeme už jen smutně sčítat.

V letech 2007 až 2016 dosáhly celkové náklady na zavedení a provoz mýtného systému více než 24 mi­liard korun, přičemž stát na mýtném vybral 78,5 miliardy korun. Na 100 tisíc vybraných korun jsme tedy zaplatili 31 tisíc. To je moc. Příklad: zatímco průměrná nákladovost v Rakousku, odkud jsme systém mýta okopírovali, je 12 procent, u nás to byl dvojnásobek. A to jsou v reálném vyjádření už opravdu velké peníze.

Ministerstvo dopravy dále zaplatilo tu 770 milionů za satelitní rozhraní, které nikdy nevyužilo. Jindy třeba za 58 milionů propagovalo mýto, které už každý znal (možná až moc po sérii skandálů).

Vzhledem k tomu, o jakých částkách se v případě obrovského projektu bavíme, to už opravdu dává dohromady prošustrované miliardy, které mohly docela dobře pokrýt všechny ty bohulibé úmysly poslanců za miliony.

V této chvíli většinou přínos zpráv NKÚ končí. Jen smutně zaeviduje minulá pochybení.

Jenže teď to tak není. Před námi je další tendr na provozování mýta po roce 2019. Minulý červen vypsala vláda obří tendr až za 29 miliard korun. Přihlásili se čtyři zájemci: Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems. A stát bohužel opakuje mnohé ze zdokumentovaných drahých nesmyslů.

Nejrizikovější je jistě politický požadavek na rozšíření mýtného na dalších 900 kilometrů silnic první třídy. Žádný z expertů to nedoporučoval, kraje to nechtějí, moc se to nebude rentovat. Proto na ministerstvu už vymýšlí kvadraturu kruhu, jak dostát politickému zadání a minimalizovat škody.

Jistě něco vymyslí. A v roce 2028 nám zase NKÚ nabídne zprávu, jak špatně promyšlené mýtné připravilo zbytečně stát o miliardy.

Související