Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecOd rozdělení Československa uplynulo čtvrtstoletí. Češi a Slováci připomínají sourozence, kteří si zůstali blízcí, ale jejichž cesty se přece jen rozcházejí. První z nich je starší, více toho zdědil a snad toho zpočátku i více věděl a uměl. Pak, zřejmě proto, že se méně rozhlížel po světě a byl příliš spokojený sám se sebou, zpohodlněl. Druhý, mladší a chudší, se musel více otáčet, riskovat a třeba hledat štěstí jinde či se víc zadlužit. Když se potkají, tak srovnávají, jak se komu dařilo, a trochu si závidí. Bez ohledu na to však s nostalgií stále vzpomínají na dům, v němž společně vyrůstali. Dodnes se třeba rádi dívají na stejné filmy a čtou ty samé knihy, ačkoliv jejich děti se nedomluví tak snadno jako oni.
Podobné je to s ekonomikami. V mnohém zůstávají podobné − energetiky se opírají o jaderné elektrárny a v průmyslu hrají prim automobilky. Nicméně hospodářský vývoj stejný není. Podstatné je, že na Slovensku v letech 2006 až 2016 ekonomika rostla v průměru o 3,1 procenta, zatímco v Česku, které se uprostřed tohoto období potýkalo se stagnací, byl vzestup jen poloviční. Navíc z něj odplývalo více peněz do zahraničí. V roce 2015 takto přišlo o 7,7 procenta HDP, přičemž regulovanější slovenská ekonomika jen o 2,5 procenta. A i když teď slovenské firmy méně investují, vykazují vyšší produktivitu práce, což se promítá do vyšší hodinové odměny, která za sebou táhne mzdový průměr.
Ekonomika ale není vše, a tak Slováci dál vidí v Česku svůj kulturní vzor. Což zřejmě vydrží až do chvíle, dokud nezačnou na šampionátech pravidelně porážet české hokejisty.
Mnoho Čechů si myslelo, že se Slovákům po sametovém rozvodu, tedy rozdělení federace, povede zle. Před 25 lety to tak skutečně vypadalo. Teď je jasné, že šlo o zbytečné obavy. Slovensko v mnoha ohledech Českou republiku dotáhlo. Podle sociologů jde o výraz snahy menšího národa, který tuší, že musí být flexibilní a stůj co stůj hledat možnost uplatnění. Podle ekonomů zase o kombinaci blahodárného účinku liberálních reforem slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy a investičního impulzu daného včasným vstupem do eurozóny. Tak či onak oba státy hospodářsky rostou, Česko nyní pětiprocentním a Slovensko více než tříprocentním tempem. A měřeno třeba nabídkou v supermarketech či životním stylem nejmladší generace se už příliš neliší od západní části kontinentu.
Je to ale složitější. Mnoho věcí Čechy a Slováky dál spojuje a současně se v řadě ohledů docela liší. Týdeník Ekonom nabízí srovnání.
Hurá do světa
Na první pohled je patrný rozdíl mezi slovenskou ochotou žít a pracovat jinde a českou nechutí opouštět domov. Vysvětlení, proč tomu tak je, dává vlastně v kostce představu o celkovém vývoji v obou zemích.
"Češi i Slováci jsou vůči světu poměrně uzavření a nejraději bývají mezi svými, což se v poslední době ještě zvýraznilo. Avšak u vás je tato záliba v izolaci patrnější, protože Češi vzhledem k úspěšnějšímu hospodářskému vývoji v předchozích letech méně vyhledávají možnost žít či pracovat jinde. Slovákům by se to líbilo také, nicméně si to nemohou dovolit," řekla Ekonomu Zora Bútorová z bratislavského Inštitútu pre verejné otázky.
Slováci totiž prošli nejen ekonomicky komplikovanějším obdobím, ale v jejich hlavách navíc přežívá tradice pozvednout si ekonomickou a sociální situaci odchodem do zahraničí. Zatímco v Česku není výjimkou, alespoň podle šéfky středoevropské pobočky agentury Kantar Petry Průšové, že manažer odmítne stáž v Německu s vysvětlením, že doma musí pečovat o děti. "A těm je přitom 20 či 25 let," podotýká Průšová.
Jiní jsou Slováci, také pokud jde o ochotu mluvit cizí řečí. "Slovenština je tak nějak flexibilnější, a tak se ti, kteří jí mluví, zřejmě snadněji učí cizí řeči. A když se dostanou do jiné země a začnou tam žít, tak se velice rychle asimilují, " míní Bútorová a připomíná i dlouhodobou tradici stěhování za prací. Úřady proto odhadují, že počet českých krajánků ve světě může být do 2,5 milionu a ze Slovenska − ačkoliv jde o zemi s poloviční populací − téměř shodných 2,2 milionu. Hmatatelnější ukázkou rozdílného přístupu je fakt, že na Slovensku loni pracovalo necelých pět tisíc Čechů, zatímco v Česku je zaměstnáno na 160 tisíc Slováků. Ti vzdělaní pracují jako lékaři nebo v informatice. A méně kvalifikovaní, kterým by doma hrozila nezaměstnanost, ve stavebnictví či jako opraváři, kuchaři a servírky.
Mzdové dostihy
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
