Separatismus v Evropě nevyhraje a změní se v rozsáhlejší autonomii. Vlk se nažere a koza zůstane celá

Pokud budou separatisté kouskovat evropské státy a k tomu se přes starý kontinent přežene vlna referend žádajících vystoupení z unie, tak to evropská integrace nepřežije. Pak může mít problémy i Česká republika, například s Moravou či Slezskem. Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů si takový černý scénář dovede představit, na druhou stranu ovšem říká, že Evropská unie má účinné mechanismy na svoji obranu. Jejím hlavním trumfem je ekonomika a zejména přístup na jednotný trh, který je vyhrazen pouze členským státům. Zda to bude stačit − on je přesvědčen, že bude −, se ukáže už na Katalánsku, které se bouří proti Španělsku. V každém případě Evropa stojí na křižovatce.

Může ještě Katalánsko, poté co se tam v posledních tý­dnech děje, zůstat součástí Španělska?

Možná vás překvapím, ale Katalánsko podle mě ze Španělska nevystoupí.

Ani ve Vlámsku nepanuje mezi separatisty jednota. Někteří požadují samostatný stát, jiní se chtějí připojit k Nizozemsku.

Proč? Z čeho vycházíte?

Nejde už o referendum, teď půjde o racionální úvahy politiků a myslím si, že rozum nakonec převáží. Existence Evropské unie, tedy jednotného trhu, měnové unie i Schengenu separatismus obrušuje, hospodářské dopady vystoupení by v Katalánsku byly ohromné. Vypadalo by to tam jako na začátku tisíciletí v Argentině, kde se nemohly vybírat peníze z účtů. Chyběl by finanční systém, centrální banka i nová měna. Prudce by se snížily investice, klesla by spotřeba lidí i firem a Katalánci by bez překážek nemohli obchodovat ani se Španělskem, ani s Evropskou unií. Výrazně by klesl tamní HDP a vysoký podíl na produkci Španělska by se rychle rozplynul.

Snad, ale zvnějšku se zdá, že se Barcelona s Madridem rozhádaly natolik, že spolu už nedokážou žít.

Já to tak nevidím. Zhruba polovina lidí v Katalánsku se osamostatňovat nechce. V souvislosti se zásahy centrálních úřadů a policie asi procento obyvatel toužících po nezávislosti stouplo, ale ani tak se mi nezdá, že rozmíšky dospěly do fáze, aby požadavky na samostatnost převážily nad obavami o ekonomiku. Jde však o velice emotivní záležitost, když jste odpůrce nezávislosti, tak známí, kamarádi a třeba i manželka jsou schopni vás nazvat frankistickým fašistou. Při vzpomínkách na minulost je diskuse opravdu obtížná. Pnutí i možnost nějakého konfliktu jsou větší mezi Katalánci navzájem než mezi nimi a Španěly.

Pojďme probrat další neklidné regiony. Co Skotsko?

Záviset bude na tom, jak dopadne brexit, jaké budou příští vztahy Velké Británie a Evropské unie. Opět ale nečekám, že se Skotsko odtrhne. Po tom tam chybí většinová poptávka a to se zřejmě nezmění ani v případě, že se nevyjednají úplně nejlepší podmínky brexitu. Už z historických důvodů převáží vůle setrvat. I hospodářsky by to pro samostatné Skotsko bylo složité − daleko víc než na kontinent je navázáno na Velkou Británii.

V Bruselu nemohou podporovat žádný separatistický region. To by riskovali, že si v té zemi proti sobě poštvou většinovou populaci, říká analytik Jan Kovář.

Foto: Tomáš Nosil

Třetím neuralgickým bodem Evropy zůstává Vlámsko.

Belgie je opravdu země, která má k rozdělení nejblíže. I tam ale bude záviset na tom, co se stane s Katalánskem. Pokud zůstane součástí Španělska, separatistické snahy v Belgii se také otupí. Navíc ve Vlámsku mezi separatisty nepanuje jednota. Někteří požadují samostatný stát, jiní se chtějí připojit k Nizozemsku. A jejich spory mohou hrát roli při budoucím rozhodování voličů.

Takže hnutí za nezávislost v severní Itálii nebo v Bavorsku je podle vás mimo realitu?

Přesně tak.

To je dost odvážné tvrzení.

Ano, mnoho lidí to vidí jinak. Ale rozpadem ohrožené státy se brání. Podívejte se, jak to dopadlo v Kurdistánu. Kurdové říkali: proběhlo referendum o nezávislosti, chceme jednat. A centrální vláda v Bagdádu odpověděla, že žádné jednání nebude, a připomněla, že má tanky. Rovněž španělská vláda je ofenzivní. Navíc v Evropské unii existuje tmel v podobě jednotného trhu a měnové unie. Jejich pravidla jsou nastavena tak, že pokud z nějakého členského státu vystoupíte, ocitnete se automaticky mimo.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.