Ještě v září minulého roku důležitá státní firma zajišťující provoz přenosové soustavy ČEPS o sobě publikovala kdo co: Nakoupila pracovní oblečení s logem za 50 tisíc, objednala si manažerské školení za 63 tisíc či zaplatila 100 tisíc za konzultační služby. Od konce září však už ČEPS nepublikuje nic.

Na konci září se firma rozhodla vydat dluhopisy za půl miliardy korun, ČNB žádost obratem schválila a od té chvíle se na ČEPS vztahuje výjimka z registru smluv pro státní akciovky, které mají obchodovatelné cenné papíry.

Na to, že se mnohé státem ovládané firmy pokouší vyklouznout z registru, upozornila i poslední zpráva kontrarozvědky: "K transparentnosti výdajů ve státním sektoru přispěl nově zřízený registr smluv. Některé státem ovládané subjekty se však povinnost zveřejňovat informace snažily účelově obcházet. BIS zaznamenala případ, kdy státem vlastněná akciová společnost účelově emitovala veřejně obchodovatelné cenné papíry, aby tím naplnila výjimku ze zákonné povinnosti smlouvy zveřejňovat," píše Bezpečnostní informační služba.

O jakou konkrétní firmu se jedná, mluvčí BIS Ladislav Šticha odmítl říct: "To nemohu komentovat."

Dosud finance od bank, nyní přes dluhopisy

Před rokem si málokdo všiml, že strategický státní podnik dva měsíce po schválení registru smluv vstupuje na kapitálový trh. Mluvčí ČEPS Barbora Peterová se nyní o podrobnostech emise nechtěla s týdeníkem Ekonom bavit: "Vše je na webových stránkách. Více vám k tomu neřeknu."

Letos na jaře se skutečně podrobnější informace o emisi objevily ve výroční zprávě firmy a předseda představenstva Jan Kalina k tomu uvedl: "Vydání dluhopisů souvisí s dlouhodobou strategií společnosti. Úspěšný vstup na dluhopisový trh nám zaručilo obhájení vysokého ratingového hodnocení A2 od agentury Moody's." Podle firmy je třeba pro rozsáhlý investiční plán získávat i cizí zdroje.

Energetický expert, analytik J&T a minoritní akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr ale smysl takové emise příliš nevidí: "Vzhledem k tomu, kolik firma potřebuje na investice, nevidím důvod, proč vydávat dluhopisy na tak nízkou částku."

ČEPS se navíc až dosud obešel bez dluhopisů. V prospektu emise Česká spořitelna napsala, že "emitent před dnem emise nevydal žádné dluhové cenné papíry či investiční cenné papíry".

ČEPS si půjčoval u Evropské investiční banky, případně u komerčních bank, jako je UniCredit.

I výroční zpráva ČEPS ukazuje, že půlmiliardová emise dluhopisů se splatností pěti let je jen malou částkou v nutných investicích do přenosové soustavy.

Autor registru smluv poslanec Jan Farský (STAN) postup ČEPS odmítá: "Při schvalování zákona se enormně snažili, aby se na ně nevztahoval. Konkurenci ve svém oboru nemají, argumenty tak neměli, vyhověno jim tedy nebylo. Když se ze zákona nevyňali pomocí argumentů, vyřešili to takto. Působí to špatně, ta snaha tajit bezdůvodně jen vyvolává pochybnosti."

Výjimka pro ČEZ, kterou chtějí i další

Když se přijímal před dvěma lety registr smluv, zákonodárci do něj vložili po velké bitvě několik výjimek. Obecně sice začalo platit, že stát, kraje, obce a jimi ovládané firmy budou muset zveřejňovat smlouvy nad 50 tisíc korun, ale pardon dostaly například malé obce nebo největší státem ovládaná firma ČEZ. A právě kvůli ní se mezi výjimky zařadilo krkolomné pravidlo, že výjimku mají státem ovládané společnosti, jejichž "cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu".

Jenže příklady táhnou. "Byla to výjimka, kterou si přímo přes vládu prolobboval ČEZ. A aby nebyla tak viditelná, zabalil to do formulace, která se při schválení vztahovala jen na ČEZ. Ale i jiní ji využili ke skrytí," vysvětluje Farský.

Problém se státními firmami, kterým se nechce zveřejňovat své smlouvy, je třeba řešit i podle kontrarozvědky. Ale realita je taková, že zákonodárci v této chvíli spíš bojují mezi sebou, zda vůbec celý koncept transparentních státních smluv nepotopit. Letos parlament schválil další výjimky z povinného zveřejňování smluv. Veřejnosti se tak skryl Budějovický Budvar, výjimky dostala třeba i Česká televize a Český rozhlas.

Před několika dny navíc tři desítky senátorů navrhly Ústavnímu soudu zrušení zákona o registru smluv. Zdůvodnily to tím, že uplatňování normy by mohlo způsobit veřejnému sektoru miliardové škody. Podle kritiků je veřejný sektor uveřejňováním smluv znevýhodněn v porovnání se soukromými firmami. Farský tuto kritiku odmítá a věří, že senátoři neuspějí: "Myslím si, že Ústavní soud návrhu na zrušení  nevyhoví a registr smluv bude platit dál. Už proto, že ten návrh je podán k již neplatnému znění zákona."

Související