Bolševická revoluce v Rusku před sto lety změnila svět. Leninova kombinace radikálního západního socialismu s poloorientální politickou tradicí vydržela − hlavně v podobě Sovětského svazu − pětasedmdesát let. Vyžádala si miliony životů a po prvotním vzepětí neslavně zkrachovala. Než se tak stalo, proměnil socialismus, tedy komunisty řízený systém, i podobu demokratického světa. A také vývoj v rozvojových zemích a především v Číně, kde komunistická strana vládne dodnes.

Od ekonomiky k vědomí

Sovětský komunismus nakonec ekonomicky selhal, přesto desítky let ovlivňoval vývoj společnosti i na Západě. Tamní socialisté a odbory se na jedné straně vymezovali vůči revolučnímu teroru a odbourání liberální demokracie, na druhé straně se jim daleko snadněji prosazovaly jejich vlastní požadavky − od penzijního a zdravotního pojištění přes pracovní zákonodárství a zastoupení zaměstnanců ve vedení firem až po přerozdělování a sociální dávky.

Většina z toho sice měla domácí kořeny, ale agitace komunistů uvnitř jednotlivých zemí i na mezinárodní scéně těmto požadavkům usnadňovaly realizaci. Po desítky let se totiž dalo argumentovat: buď sociální reformy, nebo socialistická revoluce. Platilo to ale také obráceně: slábnutí a rozpad Sovětského svazu v roce 1991 časově odpovídají marginalizaci sociálnědemokratického hnutí. Scénu ovládla neoliberální doktrína.

Jak komunismus (ne)dotahuje kapitalismus

Zvětšit přes celé okno

V době růstu však sovětský vzor modeloval i západní ekonomiku. Především existencí státního průmyslu a centrálního plánování. Nejprve v době velké hospodářské krize ve 30. letech, kdy ekonomický propad v západních zemích včetně USA kontrastoval s rozvojem těžkého průmyslu v SSSR. A především po roce 1945. Tehdy začaly zestátňovat a plánovat vlády ve Francii a Velké Británii. To se cyklicky opakovalo do konce 70. let, kdy se ukázalo, že socialistická ekonomika se kapitalistické už nepřibližuje, a naopak svojí zkostnatělostí a neschopností zavádět moderní technologie ztrácí dech.

Západní svět dodnes ovlivňuje takzvaný kulturní marxismus. Tedy představa některých ideologů socialistické revoluce, že západní společnost je možné "dobýt" zevnitř. Tedy tím, že se do ní podaří vložit nové vzorce chování rozvolňující například princip soukromého vlastnictví a prosazující sociální rovnost, případně antikolo­nialismus. Podle obhájců tradiční pravice, v České republice třeba Václava Klause staršího, se přetavil do multikulturalismu a pokrokářství.

Čínský dědic

Pád komunismu po roce 1989 přežilo rovněž velmocenské uspořádání. So­větský šéf Josif Stalin po roce 1945 proměnil vyvážený model velmocí v bipolární svět. A i když se mnoho změnilo, zatím na jedné straně dál stojí USA, hlavní opora liberálního řádu, a na druhé konzervativní Rusko. A to své velmocenské posta­vení zdědilo díky někdejšímu vítězství nad Hitlerem a jadernému arze­nálu ze sovětských dob. Nyní jeho postavení hlavního vyzývatele Západu přebírá Čína. Její podoba přitom ukazuje, že teze o pádu ko­munismu neplatí zcela a týká se vlastně jen Evropy.

Leninova revoluce ovlivnila rozvojový svět a přeskočila do Číny, kde komunisté vládnou dál.

Socialistická revoluce přeskočila i do Číny a v rozvojovém světě pomáhala odstartovat emancipační národní hnutí, přičemž jistou dobu byla vzorem rovněž sovětská industrializace. Teď sice západní experti tvrdí, že čínská společnost již se socialismem nemá nic společného, avšak vedení v Pekingu to vidí jinak. Prostřednictvím prezidenta Si Ťin-pchinga mluví nejen o socialistické budoucnosti, ale i plánovitém rozvoji a především pevné vládě komunistické strany.

Nabízí se tak srovnání se sovětskou NEP (novou ekonomickou politikou) ve 20. letech. Tehdy mělo hospodářství rozhýbat obnovení tržních vztahů, byť při dominanci jediné strany. A Čína touto cestou zřejmě jde. Navíc, na rozdíl od bývalého SSSR, je nejlidnatější zemí a ekonomikou s největším objemem produkce, kterou dokáže vyvážet.

1917

jarvis_59f8a8fe498e34d80d9216b1.jpeg
Foto: ČTK

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.