Maxim Shafirov v sobě nezapře vývojáře. I když už několik let šéfuje softwarové firmě s několikamiliardovým obratem, stále se věnuje i "obyčejnému" programování. A ani na formality si nepotrpí. I když ho oficiální firemní fotografie zachycují v obleku, na rozhovor v podobě videokonference přichází v tričku s logem společnosti.

Schůzky přes telemost jsou v JetBrains na denním pořádku. Společnost, která se věnuje striktně výrobě nástrojů pro vývojáře a do jejíhož portfolia patří i vlastní programovací jazyk, byla založena v Praze a dodnes zde má sídlo, srdce firmy ale bije na východ od českých hranic. Z Ruska pocházejí její zakladatelé, kteří firmu dodnes vlastní. A v Petrohradu, Moskvě a Novosibirsku, třech největších ruských městech, sídlí i většina vývojářů. Společnost JetBrains zaměstnává přes 700 lidí, vedle poboček v největší zemi světa má firma kanceláře ještě v Německu a USA. Komunikace přes telemost je tak pro řadu schůzek nutností.

Díky pražskému sídlu se zejména v zahraničních médiích o JetBrains mluví jako o české firmě. V Česku pro JetBrains ovšem pracuje asi jen 50 lidí, přesto zdejší sídlo hraje klíčovou roli. Společnost ze středu Evropy řídí svůj obchod, marketing a finance a vznikají tu klíčová rozhodnutí. "Praha je pro vedení mezinárodního obchodu velmi dobře položena," vysvětluje Shafirov, který firmu vede od roku 2012. "Leží ve střední Evropě, pravidla jsou jasná a stabilní a daňová politika je vyhovující," dodává. Důležitou roli hraje skutečnost, že Česko je členem Evropské unie a platí tady stejné regulace jako ve zbytku EU. Ta je přitom pro JetBrains druhým největším trhem hned po USA.

JetBrains založili v Česku tři ruští vývojáři. V Praze sídlí firma dodnes, má zde duševní vlastnictví a daní zde své globální příjmy.

Tělo v Rusku, hlava v Praze

Podstatným aspektem je zejména to, že v Česku se nachází duševní vlastnictví firmy. JetBrains v Česku daní své globální příjmy z prodeje, a na korporátní dani tak platí jedny z nejvyšších odvodů mezi českými IT firmami. Mezi premianty ovšem patří i v celkovém srovnání. Ve finančním roce 2015 se firma s daní ve výši téměř 230 milio­nů korun zařadila mezi 50 největších plátců daně z příjmů v Česku vůbec. Zaplatili na ní více než například Seznam či Moravské naftové doly miliar­dáře Karla Komárka mladšího.

Volba Česka přitom nebyla náhodná. Zakladatelé Sergey Dmitriev, Eugene Belyaev a Valentin Kipyatkov se setkali v České republice v devadesátých letech. Pracovali tehdy pro německou společnost Together Soft (v roce 2003 ji koupil výrobce softwaru Borland), která jim v tehdejší turbulentní době nabídla přesun z Ruska do své české pobočky. Trio vývojářů se ale po několika letech života v tuzemsku rozhodlo osamostatnit a v roce 2000 založili JetBrains. "Praha byla tehdy přirozená volba," vysvětluje Shafirov. Ten se k firmě připojil jako vývojář v roce 2001. Od začátku firma najela na současný model, kdy společnost sídlí a prodává v Česku, ale většina vývoje probíhá v Rusku. "Brzy jsme zkrátka zjistili, že je pro nás snazší najímat talenty tam než v Praze," popisuje Shafirov.

Nástroje pro Teslu i Twitter

Krátce po svém založení se společnost JetBrains začala soustřeďovat na tvorbu vývojového prostředí, tedy softwaru, který programátorům usnadňuje psaní kódu. To, co firma dělá, jsou tedy v podstatě B2B služby v oblasti informačních technologií.

Software od JetBrains používá americká Tesla, inženýři z NASA, výrobce elektroniky Samsung nebo také Citibank, Siemens či Twitter.

Zatímco mezi obyčejnými uživateli počítačů je jméno firmy neznámé, mezi programátory jde o zavedenou značku. Software od JetBrains používá americká Tesla, inženýři z NASA, výrobce elektroniky Samsung nebo také Citibank, Siemens či Twitter. Podle samotné společnosti její produkty používá přes 400 firem ze žebříčku 500 největších amerických společností dle magazínu Fortune.

Prvním vlastním produktem bylo vývojové prostředí pro programovací jazyk Java. To se postupně stalo vlajkovou lodí a hlavní díl tržeb na něj připadá dodnes.

"Dlouho jsme byli firmou jednoho produktu," vzpomíná Shafirov. To se JetBrains přitom málem vymstilo. Z iniciativy počítačového obra IBM v roce 2003 vznikl konkurenční produkt Eclipse.

"Pro naši společnost to nebyly lehké časy a chvíli jsme si mysleli, že to může být konec," tvrdí o tehdejší době šéf firmy.

JetBrains se ale rozhodla rozšířit záběr a začala vytvářet nástroje pro operační systém od Microsoftu. Podobným zlomovým okamžikem byla finanční krize. Firma tehdy začala vytvářet vývojářské nástroje i pro další programovací jazyky a svůj klíčový nástroj pro Javu zavedla jako částečný open source (tedy program se zveřejněným kódem). To se firmě vyplatilo, v roce 2012 postavil Google vývojářské prostředí pro svůj operační systém pro chytré telefony Android na bázi jejího produktu.

"Stalo se z toho velmi dobré technologické partnerství, díky němuž jsme i začali vyvíjet vlastní programovací jazyk," rekapituluje Shafirov.

Jazyk Kotlin uvedli na trh v roce 2016 a v polovině letošního roku jej začal podporovat i Android. "U programovacích jazyků je to jako u jazyků skutečných. Čím větší je komunita, která je používá, tím živější je to ekosystém," vysvětluje. A právě krok Googlu je zárukou, že se jazyk rychle rozšíří.

Vedle vývojářského prostředí pro necelou desítku programovacích jazyků a několika dalších produktů má dnes firma JetBrains na kontě i čtyři typy kolaborativního softwaru, tedy nástroje pro práci v týmu. Právě na jeho vývoj se chce orientovat v nejbližších letech.

Rosteme z vlastního

Při další expanzi přitom společnost nepočítá se vstupem externího kapitálu. "Vždycky jsme se v rozvoji spoléhali na vlastní peníze," tvrdí hrdě Shafirov. Pro JetBrains je také příznačné, že firmu dodnes plně vlastní otcové zakladatelé. Už po pár měsících od uvedení vlastního produktu byla ostatně společnost na úrovni provozního kapitálu zisková. Nabídek na koupi firmy přišlo v průběhu let několik, majitelé je však vždycky odmítali.

Sergey Dmitriev, jeden ze tří zakladatelů, byl ještě do roku 2012 šéfem firmy. Poté se podle ruského serveru Cnews.ru rozhodl věnovat výzkumu v oblasti bioinformatiky a na řízení firmy dohlíží z dozorčí rady. V té vedle něj sedí i další zakladatel Kipyatkov. Třetí ze zakladatelů Eugene Belyaev již podíl ve firmě nevlastní.

V roce 2016 vykázala společnost při tržbách 2,5 miliardy korun zisk půl miliardy korun. Ještě rok předtím přitom na tři miliardy tržeb připadala miliarda zisku. Podle Shafirova jde však jen o účetní záležitost. Firma doposud prodávala software v podobě jednorázových licencí, u klíčových produktů však přešla k předplatnému. Každá z variant se přitom odlišně účtuje. "V případě předplatného musíme výnosy rozprostřít na celou dobu předplacení služby," tvrdí Shafirov. Reálně však podle Shafirova firma v roce 2016 i nadále expandovala, prodeje podle něj o čtvrtinu vzrostly. Účetně se ale nárůst projeví až v nadcházejících letech.

Související