Aktuální číslo časopisu Ekonom
Ekonomika velikosti Portugalska, která by se podle "otců nezávislosti" mohla stát novým Dánskem. To je vize, se kterou Katalánci bojují za svou nezávislost. Ekonomicky nejsilnější španělský region, odpovědný téměř za pětinu HDP celé země, na začátku října vstoupil jako toreador do arény, připraven si na býkovi jménem Madrid vydobýt plnou nezávislost. Po dvou týdnech zápasu odstartovaného neuznaným referendem není vůbec jasné, jak tato korida skončí. Toreador v barvách Barcelony sice na jedné straně podle všeho získává podporu stále větší části domácího publika, na straně druhé mu ale z rukou velmi rychle mizí kopí, na kterém hodlal postavit svou budoucnost.
Na první pohled je ten mix velmi atraktivní. Silný turistický průmysl s osmi miliony návštěvníků ročně, druhým nejživějším španělským letištěm, největším přístavem pro výletní lodě v Evropě − Katalánsko je jakási logistická brána do západní Evropy, Španělska a Francie. Vyspělý chemický a potravinářsko-zemědělský sektor doprovázený dlouhodobě podporovaným odvětvím biotechnologií, farmacie a několika špičkovými zdravotnickými zařízeními. Přítomnost výrobních závodů koncernů Volkswagen a Nissan, díky nimž jsou Španělé po Němcích druzí největší výrobci aut v EU. K tomu poměrně dobře zavedené startupové prostředí okolo gigantů, jako je například Cisco. Dále v Katalánsku sídlí ředitelství mnoha jak globálních, tak lokálních firem. A pomyslná třešnička na dortu, světoznámý symbol, který by nováčka na poli samostatných národů jako ambasador zaštiťoval: fotbalový tým FC Barcelona v čele s famózním Argentincem Messim.
Nejistota, kterou problémy okolo neoficiálního referenda zažehly, ničí katalánskou ekonomiku nevídaným tempem.
Je ovšem otázkou, co by z té stávající podoby v budoucím samostatném Katalánsku zůstalo. Už jen události na začátku října totiž spustily procesy, ze kterých se separatistům − a především jejich potenciálním ministrům financí − musí dělat poněkud nevolno. Nejistota, kterou problémy okolo neoficiálního referenda z 1. října zažehly, totiž toto plodné podhoubí katalánské ekonomiky ničí nevídaným tempem.Představa Katalánska mimo Španělsko a potažmo i Evropskou unii i eurozónu není totiž to, na co by kapitáni místního průmyslu hodlali se založenýma rukama čekat. Jako první do bot práskla biotechnologická společnost Oryzon, která se rozhodla vyměnit Barcelonu za Madrid. Záhy se přidala těžká váha v podobě druhého největšího finančního domu Španělska Banco Sabadell a v momentě, kdy se stejným prohlášením přišla trojka místního bankovního trhu CaixaBank lavina se utrhla. Prakticky všechny velké firmy v regionu začaly oznamovat, že připravují plány, kterak zůstat ve Španělsku a potažmo v eurozóně. Vláda Mariana Rajoye samozřejmě ekonomickou kartu hraje velmi intenzivně, snaží se zájemcům administrativní přesídlení jejich byznysu značně ulehčit − schválila například dekret, jenž firmám umožňuje změnit sídlo i bez posvěcení akcionářů − a Barcelona krvácí.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 40 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
