Strany dostanou statisícové dary, dárci pak zakázku či dotaci z fondů, které řídí ministerstvo z obdarované partaje. Týdeník Ekonom prošel příjmy vybraných politických stran v nové aplikaci Dotační parazit a porovnal je s jejich úspěšností v zisku dotací. A v některých případech je shoda nápadná. "Zaregistroval jsem v posledních dnech několik modelových kauz. Tento druh střetu zájmu a s tím spojeného korupčního jednání je velice rizikový a podle mého názoru je čas na systémové opatření, které by ho minimalizovalo," říká autor projektu Dotační parazit auditor Lukáš Wagenknecht, který před časem působil i jako náměstek ministra financí.

Dalším projektem, který nově sleduje financování stran je monitor Politických financí. "Změřili, že firmy darující peníze politickým stranám jsou statisticky úspěšnější ve veřejných zakázkách a čelí v nich nižší konkurenci," říká autor monitoru ekonom Jiří Skuhrovec.

Strany. Dotace. A Agrofert

Čevak je úspěšná vodárenská firma, která nedávno získala zakázku na dodávku pitné vody pro České Budějovice. Pravidelně žádá o dotace a také obdarovává strany. Minulý rok darovala sto tisíc KDU-ČSL (čtěte ZDE), o rok předtím získala z programu na záchranu a obnovu kulturních památek spravovaného ministerstvem kultury v gesci KDU-ČSL 600 tisíc korun na obnovu vodárenské věže.

Firma sponzorovala statisíci i ČSSD, zároveň získala dotaci z programu v gesci ministerstva práce a sociálních věcí, které nyní řídí sociální demokraté. Obdarovala i Starosty a nezávislé, v minulosti také ODS.

I u dalších firem se protínají dary a dotace z fondů řízených ministerstvy příslušných stran.

V případě ANO se do křížení často přidávají i společnosti ve vlastnictví Agrofertu, který předseda hnutí Andrej Babiš nedávno převedl do svěřenského fondu.

Například zemědělská firma Navos z holdingu Agrofert darovala v minulém roce hnutí ANO 100 tisíc korun (čtěte ZDE). V roce 2014 dostala z operačního programu Životního prostředí, které řídí ministerstvo ANO, největší dotaci, na kterou kdy dosáhla − skoro 5 milionů na snížení míry rizika při rekonstrukci skladu kapalných průmyslových hnojiv v Dačicích.

"Je prokazatelné nepřímé financování politické strany z veřejného rozpočtu," říká Wagenknecht. "Firma dostane dotaci a ve stejné době má dostatek peněz na to, aby poslala dar politické straně? Je přeci zjevné, že pokud má dostatek prostředků na dary politikům, tak dotaci minimálně ve výši poskytnutého daru nepotřebuje. Podle mě je takové nepřímé financování v rozporu s dotačními pravidly, která požadují účelovost dotace, stejně jako hospodárnost, efektivnost a účelnost při utrácení veřejných peněz," dodává.

Druhou věcí je pak střet zájmů politika. "Politik − třeba ministr −, který schvaluje dotaci, je ve chvíli přijetí daru od příjemce dotace jeho stranou ve zjevném střetu zájmu při schvalování dotace, což je nepřípustné. V případě evropských dotací je to protiprávní, u českých dotací to zatím dostatečně upraveno legislativou bohužel není," dodává Wagenknecht.

Skuhrovec je mírnější. Ministr z dané strany podle něj nemusí být schopen dotaci ovlivnit, ale určitě má vliv na to, co za obor se bude dotovat: "Ministři můžou ze své pozice zřídkakdy ovlivnit kontrolní proces nebo konkrétní dotaci, to by se u nás rozneslo. Rozhodují ale o plošném zacílení a nastavení dotačních titulů − které mohou přihrát do segmentu spřízněné firmy."

Riziko je cokoliv nad nulu

Skuhrovcův projekt Politické finance zhodnotil nedávno finanční zdraví českých stran. Nejhůře skončilo ANO, SPD, SPO, ODS a ČSSD. KDU, STAN, KSČM či TOP 09 na to byly jen o málo lépe. Jedním z kritérií bylo i riziko střetu zájmů, které se měřilo objemem financí ze zakázek a dotací, které získaly na stranu napojené firmy. "Rizikové je cokoliv nad nulu. Náš názor je, že sponzoři stran by prostě neměli být napojeni na veřejné peníze a tečka. I když budou křišťálově čistí, dar straně vrhne stín na každou zakázku nebo dotaci, jakou kdy získali," říká Skuhrovec. Jenže k nule se blíží málokdo. Firmy napojené na ANO získaly 3,9 miliard korun z veřejných zakázek a dotací za poslední čtyři roky, ODS 3,5 miliardy, KDU 1,2 miliardy, ČSSD a TOP 09 přes 900 milionů.

Zemanovci: miláčci firemních dárců

Úzkých vazeb mezi stranickými dárci a příjemci dotací lze najít desítky a obecně platí, že čím menší strana, tím menší zájem firem na obdarování. Svéráznou výjimkou na české politické scéně je ale Strana práv občanů. Týdeník Ekonom již informoval, že strana získala minulý rok dar 200 tisíc od společnosti Liglass Trading a hradní kancléř Vratislav Mynář pro ni obratem napsal přímluvný dopis do Kyrgyzstánu. (čtěte ZDE)

A firem, které poslaly SPO sponzorský dar a dostalo se jim za to přízně Pražského hradu, je mnohem více.

Podle Dotačního parazitu tak SPO dokázala v minulém roce získat od právnických osob dary za 7,4 milionu korun (čtěte ZDE). To je mnohem více, než dokázaly srovnatelně malé strany, nebo i větší. Piráti dostali skoro 400 tisíc, Zelení 1,7 milionu, TOP 09 1,6 milionu, ČSSD 2,1 milionu, lidovci 3,3 milionu.

"Vlastně nerozumím, proč by měla podnikající právnická osoba, jejíž hlavním smyslem je generovat zisk, financovat politickou stranu. Tím vlastně říká, že podporuje politiky, aby měla větší zisk. A pokud dostane dotaci, tak tomu ve skutečnosti tak i je. A já si myslím, že by politici neměli pracovat pro lepší byznys vybraných společností nebo holdingů, ale ve prospěch celé společnosti," komentuje to Wagenknecht.

Hlavně vidět pod prsty

Od tohoto roku nově platí novely zákonů o financování politických stran. Nově se zavádí limit na výdaje volební kampaně, zřizuje se povinnost transparentních účtů a fyzické i právnické osoby nesmí dát straně více než tři miliony korun.

Vztah dárců a jejich úspěšnosti při veřejných zakázkách či přidělování dotací však zákon neřeší. "Co by bylo potřeba nejvíce, je kvalitní právní úprava oblasti střetu zájmu při nakládání s veřejnými prostředky. Jde to jednoduše. Taková pravidla už desítky let existují v evropských nařízeních. Pokud by politici opravdu chtěli změnu, stačí je zkopírovat do českých zákonů a samozřejmě potom tvrdě vymáhat jejich dodržování," tvrdí Wagenknecht.

Skuhrovec je smírnější a tvrdí, že ne každou korupci je možné potřít novým zákonem. "Myslím, že vymýšlení dalších regulací v tomhle směru už bylo dost, nový zákon nechme chvíli usadit. Když zakážete sponzoring firmám se zakázkami, co jejich matky či jednatelé? A jejich rodinní příslušníci? To bychom se uregulovali a efekt žádný. Zákon svou práci odvádí − díky němu známe letošní sponzory stran už před volbami. Co je tu reálně potřeba, je veřejná kontrola a debata nad nimi."

Související