Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecEkonomika by v příštím roce měla růst nejméně o tři procenta, avšak předpověď má jednu vadu na kráse. Od této budoucnosti nás dělí volby do Poslanecké sněmovny a sestavování nové vlády. Tedy doba nestability, kdy − obrazně řečeno − politika může přemoci byznys.
Tradiční politické rozdělení totiž vystřídal "trojúhelník", který tvoří nejen pravice a levice, ale i obtížně uchopitelné ANO 2011. Což komplikuje jakoukoliv dohodu. A hrozí, že Andrej Babiš vyhraje volby, a pak se mu nepodaří sehnat žádného koaličního partnera a vytvořit kabinet. Nebo že vládu nesestaví ani jeho soupeři. Protože část křesel ve sněmovně budou držet komunisté a třeba SPD Tomia Okamury a ti právě se zástupci ANO 2011 nedovolí, aby obtížně složená liberálně-socialistická vláda získala většinu. Pak nastane patová situace, propukne chaos a otevře se cesta k předčasným volbám.
Podle tvrzení Petera Turchina z Princetonské univerzity stabilní vláda zpočátku vede k ekonomickému vzestupu a růstu populace. Pak nastupuje sebeuspokojení a stagnace a narůstá politická nestabilita spojená s tím, že se prakticky o stejné bohatství dělí stále více lidí a hlavně rozrostlá elita. Stagnaci posléze vystřídá úpadek a až po něm přichází nová pevná vláda a cyklus se může opakovat.
Typickou ukázkou je podle něj starověká římská republika. Ta zprvu s rozvojem ekonomiky a expanzí do celého Středomoří prosperovala. Pak se ale vzestup zastavil, nastala stagflace, která přešla v krvavé spory římských elit o již získané bohatství a politický vliv. Ty vyvrcholily sérií občanských válek s velkými oběťmi na životech, při nichž republika – ve smyslu jejího politického uspořádání – byla zničena. A nahrazena samovládou, císařstvím. To půldruhého století zajistilo klid a tím hospodářský i sociální rozvoj.
V knize Secular Cycles Turchin uvádí rovněž další podobné příklady: středověkou a pak stuartovskou Anglii, Francii za Kapetovců a znovu za Bourbonů či Moskevskou Rus a předrevoluční romanovské Rusko.
"Politická nestabilita je skutečně problém. Zejména pro velký byznys, pro zahraniční investory, kteří mají dlouhodobé cíle. Ti se vyrovnají s různou podobou vlády, obávají se však nejistoty," řekla týdeníku Ekonom politoložka Vladimíra Dvořáková z pražské Vysoké školy ekonomické.
Konec českého zázraku
Už jednou si Česká republika hospodářské následky politického zmatku vyzkoušela. Rok 1996 přitom začínal optimisticky. Ekonomika se sice potýkala s problémy spojenými s příliš rychlým přílivem kapitálu, převažovalo nicméně mínění, že to vhodnou makroekonomickou politikou půjde zvládnout. Ministerstvo financí i mezinárodní organizace proto pro následující rok předpovídaly pětiprocentní růst HDP.
Jenomže na přelomu května a června se uskutečnily sněmovní volby a v nich dosud vládnoucí pravice nečekaně neuspěla. Musela sestavit menšinovou vládu závislou na vstřícnosti opoziční ČSSD a s omezenou akceschopností. Na nejistou politickou situaci razantně zareagovala ČNB. Požadovala zchladit ekonomiku, omezit výdaje i platy. A když se politici svázaní předvolebními sliby k ničemu takovému nechystali, hned po volbách snížila dostupnost úvěrů a zvedla úrokové sazby.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
