Václav Klaus měl kuponovou knížku. První vlna privatizace se musela rozjet už v květnu 1992, aby lidé pochopili, jak je pro ně dobré mít oranžovou knížku s podpisem ministra financí ČSFR. ODS pak v červnu volby vyhrála.
Andrej Babiš má Účtenkovku. Od 1. října si můžete registrovat účtenky a do voleb půjdete s myšlenkou, že díky Babišovi budete moci od listopadu vyhrávat miliony a auta. A ANO velmi pravděpodobně volby vyhraje.
Odhlédněme ale na chvíli od politického zákulisí Účtenkovky. V této chvíli nás zajímají dvě věci:
Zda má stát organizovat takovéto hráčství a strkat 65 milionů ročně do výher. V některých okolních státech také takovéto loterie probíhají, ale třeba na Slovensku stát vlastní svoji loterijní společnost Tipos, přes kterou se "bločková lotéria" organizuje. V Česku musí stát najímat soukromníka, aby provozoval gambling ve jménu státu (vyhrála nakonec firma Wincor Nixdorf).
Druhou podstatnou otázkou pak je, zda to bude celé fungovat.
A zde se hodí opět slovenská zkušenost. V září 2013 tam vypukla bločková mánie, když lidé registrovali až 11 milionů účtenek měsíčně. Zájem o novinku ale později opadl, nedostávalo se peněz na výhry a motivace k přebírání účtenek byla ta tam.
Něco podobného se asi stane i v Česku. Nejprve to bude zajímavá hra, pak to opadne a vypukne spor, zda má ministerstvo z peněz daňových poplatníků nakupovat SUV pro těch pár urputných hráčů, kteří v Účtenkovce zbudou.
Po čase se jistě většina Čechů, kteří si nikdy příliš doklady o nákupu nepřebírali, zase vrátí k běžnému provozu: tedy účtenky vůbec brát nebudou a haldy papíru se budou hromadit v "babiškoších", nejrůznějších nádobách vedle pokladen, kam obchodníci automaticky odhazují nepoptávané účtenky.
Celá Účtenkovka tak možná bude fungovat politicky − autorovi EET pomůže ve volbách, protože dá lidu ze státních peněz několik aut −, ale ekonomicky to bude jen zbytečná kurioriza. A pěkně drahá.