Lidem vadí, že se jmenuji Lichtenberg, dělám s Davidem a jsme bohatí, říká faraon muzikálu

Jeho jméno se neobjevuje v ekonomických rubrikách, ale spíš v bulvárních střípcích z malého světa české pop-music. Přitom muzikálová produkce, v níž Oldřich Lichtenberg patří mezi nejsilnější tuzemské hráče, není nic jiného než jeden druh podnikání − i když v trochu svéráznějším prostředí.

Lichtenberg říká, že pořádání muzikálů je v základu byznys jako každý jiný. Doba první muzikálové horečky, kdy se celá republika sjížděla autobusy na tituly Jesus Christ Superstar či Dracula, je sice nenávratně pryč, Češi na muzikál ale nikdy nezanevřeli a v posledních letech zájem znovu ožil.

"Mám za sebou tři nejlepší roky," chlubí se producent, jehož poznávacím znamením jsou delší vlasy a ležérní styl oblékání. Hlavní firma LL Production, kterou vlastní spolu s manželkou, vykázala za loňský rok čistý zisk osm milionů korun. Ještě více dostává Lichtenberg přes autorské honoráře, celkové číslo však odkrýt nechce.

Lichtenberg prodává český muzikál i v Jižní Koreji. V tamních divadlech už udělal přes tisíc repríz.

Čtyřiapadesátiletý podnikatel zdůrazňuje, jak je showbyznys závislý na vývoji ekonomiky, nebo přesněji na důvěře v prosperitu. Vzpomíná, jak v letech finanční krize lidé mnohem více rozvažovali, jestli půjdou "na kulturu", nebo si peníze radši dají stranou, třeba na dovolenou.

Ani v době konjunktury ale neplatí, že zabírá každý muzikálový titul. Lichtenberg se už víckrát přesvědčil, že poptávka bývá nevyzpytatelná. Například když připravil muzikál o stvoření světa Adam a Eva. Sliboval si od něj, že zaujme celé rodiny. Představení se ale nechytlo. A naopak když spíš pro radost přichystal muzikál Mýdlový princ, protože v mládí rád poslouchal Václava Neckáře, přišel nečekaný úspěch. "Stal se z toho fenomén, lidé odcházejí z divadla nadšení. A přitom je to nízkonákladová věc," podotýká.

Oficiální přehled o tom, jak je rozdělený koláč s tuzemským muzikálovým trhem, neexistuje. Lichtenberg odhaduje, že v Česku je největším producentem. Domovskou scénu má v Divadle Broadway, bývalém kinosále v centru hlavního města, které vlastní napůl se slovenským kolegou Jánem Kováčikem. Tamní sál pojme zhruba 750 diváků, což při více než dvou stovkách repríz za rok dělá 150 tisíc diváků. Takovým číslem se žádné jiné muzikálové divadlo pochlubit nemůže.

Ilustrace: Jan Hunter Doležálek

Když je v Divadle Broadway vyprodané představení, utrží Lichtenberg 350 až 370 tisíc korun. Z toho musí vyplatit herce (nejžádanějším dává až 10 tisíc za představení), další honoráře a technický provoz. "Musím hospodařit s tím, co dostanu," podotýká. Muzikály produkuje i na jiných scénách, pořádá další akce a výjezdy do regionů a na Slovensko. Velmi dobrou pozici si vybudoval v Jižní Koreji. "Je to pro nás důležitý, velký trh, pomáhá nám ekonomicky," říká. Počet tamních repríz se už vyšplhal na tisíc, hodně oblíbení byli Tři mušketýři.

To v Česku udělal Lichtenberg největší terno s Kleopatrou, asi nejznámějším kusem, na kterém spolupracoval se svým tradičním partnerem z hudební branže Michalem Davidem. "Je to naprostý unikát, protože je na repertoáru 16 let," vyzdvihuje producent a přidává, že v Česku a na Slovensku už Kleopatru vidělo více než milion diváků.

Konkurenci má Lichtenberg dvojí. První je ta čistě komerční, která stejně jako on na muzikálech vydělává. Sem patří hlavně agentura GoJa Františka Janečka, jedné z klíčových postav předlistopadového popu a šéfa skupiny Kroky, který se stejně jako Lichtenberg může pochlubit titulem JUDr. Janečkova agentura vlastní divadlo GoJa Music Hall na pražském Výstavišti. Klasickým Lichtenbergovým soupeřem v Praze je také Divadlo Kalich, které se však v poslední době čím dál více orientuje na činohru.

Pak je tu ještě konkurence, která příliš neřeší ziskovost, nebo spíš ztrátovost. Jednak je to muzikálové divadlo Hybernia, jež si v Praze pořídil slovenský miliardář Milan Fiľo víceméně pro svoji zálibu. "Vlastně to kazí trh, ale já mu můžu jen závidět, že si může dovolit takového koníčka," přiznává Lichtenberg. V žaludku mu více leží Hudební divadlo Karlín, které přitom hraje i představení Dracula z jeho produkce. Lichtenbergovi vadí hlavně dotace, které Karlín dostává, ročně jsou to desítky milionů korun.

Sám Lichtenberg se o dotace a granty neuchází. Dřív to zkoušel, ale neuspěl. Dává to zčásti za vinu nepřejícnosti divadelních vědců, kteří obsazují výběrové komise a podle něj dávají ze zásady přednost divadlům, kde, jak s nadsázkou říká, bývá početní převaha herců nad diváky. Pro sebe si udělal jasné vysvětlení − kritikům a úředníkům vadí, že "se jmenuju Lichtenberg, dělám s Michalem Davidem a jsme bohatí lidé".

Producent a principál by ale neměnil. Vůbec mu není líto, že se nevěnuje oboru, který vystudoval ještě za minulého režimu. Pochvaluje si, že přilákat diváky na představení není zdaleka tak strastiplné jako shánět klienty pro advokátní kanceláře. Navíc má díky letní divadelní přestávce i více volna. "A vydělávám fakt slušné prachy," dodává. Právnickou optiku si nicméně dál drží. Snaží se prý dostávat do hlavy aspoň stěžejní předpisy, jako je třeba občanský zákoník.

Přitom právě přes znalost zákonů se Lichtenberg přiblížil k showbyznysu. Ještě před sametovou revolucí pracoval v legislativním odboru ministerstva kultury a stal se nepsaným expertem na autorské smlouvy. Tehdy panoval mýtus, že autorský zákon je velmi komplikovaný a nedá se v něm vyznat. "Ve skutečnosti to bylo jen kolem 30 paragrafů. Stačilo si sednout a pořádně ho přečíst," vzpomíná Lichtenberg. "Najednou za mnou začali chodit lidé z branže. Začal jsem jim dělat smlouvy, vlastně melouchařit." Jedním z prvních byl pořadatel soutěží Miss Miloš Zapletal.

Z té doby si také odnesl první zkušenosti, jak těžké je někdy s osobnostmi z umělecké branže pořízení. "Jsou to lidé, kteří se živí emocemi. Herci hrají 24 hodin denně, nikoliv jenom na jevišti. A to se projevuje i v jednání o smlouvách," svěřuje se Lichtenberg.

Za ta léta si prý už zvykl a rozmary herců a zpěváků bere spíš jako folklor. Bez problémů vychází například i s Helenou Vondráčkovou, která má pověst zpěvačky, jež se bez váhání soudí. Bude vystupovat i v chystaném muzikálu Muž se železnou maskou, kterou Divadlo Broadway chystá na podzim. "Helena Vondráčková je velká profesionálka. To bych mohl mluvit o jiných, mnohem komplikovanějších dámách, které se tváří jako světice a rozdávají srdce a polibky," naznačuje Lichtenberg. Konkrétní být ale nechce.

Devadesátá léta pro Lichtenberga neznamenala jen první zlatou érou muzikálu, ale také trable s pošramocenou podnikatelskou pověstí. S hudebníky Michaelem Kocábem a Martinem Kratochvílem a dalšími seděl ve vedení investičního fondu Trend. Poté, co jejich podíly koupila společnost Královéhradecká brokerská, byl fond vytunelován. Podezření ulpělo i na původních vlastnících. Policejní vyšetřování ale jejich vinu neprokázalo.

S Michaelem Kocábem a Martinem Kratochvílem seděl ve vedení investičního fondu Trend.

Rodák z Chrudimi dříve spolupracoval i s politiky, konkrétně sociálními demokraty během kampaně. Pro letošní volby do Poslanecké sněmovny ho ale ČSSD už nezlákala. Může za to největší soupeř sociálních demokratů, předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Ten byl léta Lichtenbergovým přímým sousedem v Průhonicích a přátelit se nepřestali ani poté, co se Babiš v městečku za Prahou přestěhoval o kus dál. "Známe se, tykáme si, máme vedle sebe hospody, podpořil mi Čas růží," vysvětluje Lichtenberg svoji loajalitu. Stejně jako exministr financí i Lichtenberg s manželkou podniká v Průhonicích v gastronomii. Prý si nekonkurují.

Lichtenbergovi tam provozují creperii, zatímco Babiš má restauraci Sokolovna a v Průhonicích chystá ještě jeden, luxusnější podnik.

Zadobře je Lichtenberg také s Hradem. Miloše Zemana poznal ještě jako lídra sociálních demokratů. "Neznamená to, že souhlasím se všemi jeho projevy, ale je to chytrý chlap, kterého mám rád," říká o prezidentovi, pro kterého organizuje na Hradě plesy. Jedním z Lichtenbergových muzikálových koní je ostatně Daniel Hůlka, dlouholetý Zemanův fanoušek. Producent také nezastírá, že se léta zná s poradcem Martinem Nejedlým. Seznámili se na tenisovém turnaji. Přes Nejedlého se dostal k prezidentskému kancléři Vratislavu Mynářovi, kterému v červnu přišel pogratulovat na oslavu v hradních Jižních zahradách. "Máme k sobě docela blízko, tak mě pan kancléř pozval," říká Lichtenberg.