Aktuální číslo časopisu Ekonom
Filip SýkoraV době počítačů a digitalizace se Milan Petr rozhodl vsadit na obor, který je až staromilecky tradiční. Svou podnikatelskou budoucnost spojil s tužkami a papírem. Od roku 2009 provozuje síť papírnictví McPen a z původních tří poboček, které se společníky odkoupil od německého výrobce papíru a kancelářských potřeb Herlitz (dnes známého jako Pelikan), se jeho řetězec letos rozroste na 28 kamenných obchodů.
McPenu se daří navzdory konkurenci supermarketů, rozmachu elektronického obchodu a všudypřítomným tabletům a notebookům, od kterých by člověk čekal, že papír odešlou na smetiště dějin. Milan Petr sice prodává sešity, tempery a penály, v řízení firmy se ale snaží moderní technologie využít na maximum. Uvnitř řetězce vládnou velká data, k nimž mají přístup i prodavači v prodejnách. Hromada informací o dosavadním vývoji podniku tak rozhoduje nejen o tom, jaký výrobek paní za pultem nabídne jako doplněk k nákupu, ale i o tváři prodejny. A konkurence nákupů přes internet? Ta je zatím minimální. "Papírnictví tady budou vždycky," říká Milan Petr rozhodně.
Než jste začal podnikat, pracoval jste jako manažer ve společnosti Herlitz. Proč jste se rozhodl osamostatnit?
Čím větší firma, tím méně často máte možnost její chod ovlivnit. A když se dostanete do prostředí korporace, brzy zjistíte, že množství toho, co jste schopni ovlivnit, se neustále snižuje. Převyšují-li vaše ambice pocit uspokojení ze slušného platu a pohodlí, začnete hledat nový impulz. A ten pro nás přišel v okamžiku, kdy přišla reorganizace Herlitzu a s ní možnosti odprodeje tří existujících papírnictví. Český i východoevropský trh jsem znal, měl jsem obchodně scestovanou Evropu, viděl jsem, jak to funguje jinde a, co naopak v Česku nefunguje vůbec. Dramaticky se tu vyvíjel obchod mezi firmami, ten snesl srovnání se Západem. Ale prodej koncovým zákazníkům tu byl zanedbaný. A tak jsme se rozhodli, že zkusíme pobočky odkoupit.
Co domácímu papírnickému trhu chybělo?
Trh jako takový tvořily z většiny samostatné kamenné prodejny, kde vývoj zamrzl často v 90. letech. Začíná to tím, jak prodejna vypadá. Když jdete okolo papírnictví, musíte mít chuť do něj vůbec vstoupit a pak se v něm cítit příjemně. Nemůžete chodit mezi zašedlými regály a zpřeházeným zaprášeným sortimentem. Nemůžete se zákazníkem komunikovat jen v místě prodeje, ale musíte mít i nějaké moderní nástroje, kterými oslovíte mladé lidi, jako třeba sociální sítě. Jiné obory, jako elektronika nebo parfumerie, se od revoluce dramaticky rozvinuly, ale papírnictví to nějak minulo. Přinést moderní maloobchodní koncept a napasovat ho na papírnictví byla příležitost, kterou jsme tehdy dokázali rozklíčovat.
Jiné obory, jako elektronika nebo parfumerie, se od revoluce velmi rozvinuly, ale papírnictví to minulo. V tom jsme viděli příležitost.
McPen jste založili na začátku hospodářské krize. V takové době lidé omezují zbytné výdaje, ale nákup tužky není jako nákup drahého obleku nebo auta, aby bylo třeba ho odkládat. Trpěl váš sektor během krize?
Trpěl, ale z dnešního pohledu se na tu krizi dívám jako na obrovskou příležitost. Zlikvidovala spoustu firem, které neměly přežít. Tím, že celý maloobchod a ekonomika tehdy nebyly v nejlepší kondici, se nám snáze dařilo budovat síť v obchodních centrech. V těch tehdy panoval obrovský převis nabídky nad poptávkou, centra potřebovala nájemce místo obchodů, které v nich končily. Dneska už je to jinak, poměrně dlouho nás centra sama oslovují. Papírnictví se stala jejich nedílnou součástí a musí v nich být stejně jako trafika, drogerie a další prodejny.
Z čeho růst firmy financujete?
Na úplném počátku, kdy jsme měli v plánu postavit 10 prodejen, byla finanční náročnost v jednotkách milionů korun a to jsme byli schopni financovat z vlastních zdrojů. Postupem času, kdy se do firmy musely investovat desítky milionů, šlo o kombinaci zisku, osobního financování a úvěru od banky. Dnes už je to de facto samofinancovatelné s tím, že provoz dofinancováváme ve spolupráci s naší partnerskou bankou. Díky tomu, že růst počtu prodejen ze tří na letošních 28 zabral sedm let, to tímto způsobem šlo udělat. I když je to dnes v součtu investice mnoha a mnoha desítek milionů korun. Navíc je třeba říct, že pro část našich partnerů jsme nebyli nové tváře, ale lidé, které dlouho znali, takže byli schopni nám poskytnout odběratelské úvěry.
McPen jste zakládal spolu s vaším bývalým kolegou z Herlitzu Jiřím Kajznerem. Kdo jsou vaši další společníci?
Já držím ve společnosti 60 procent a Jiří Kajzner 10 procent. Pak máme ještě dva společníky. Na začátku jsme potřebovali někoho, kdo spolu s námi navrhne koncept, pomůže nám ho marketingově uchopit a komunikovat. To byly investice, které jsme si tehdy nemohli dovolit. Věděli jsme ale, že než projekt odstartujeme, budeme to celé muset mít špičkově vymyšlené. Proto jsme necelou třetinu podílu nabídli agentuře Bizmark, která nám výměnou za to udělala kompletní komunikaci. Vlastně všechen design, který v našich prodejnách vidíte, je jejich práce.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
